Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
!!! POZOR: web může poskytovat neaktuální informace
Hledat
Navigace: Občanský zákoník > Část šestá > Hlava druhá

Hlava druhá

Odpovědnost za škodu

ODDÍL PRVNÍ

Obecná odpovědnost

nadpis vypuštěn

§ 420

(1)Každýodpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní

povinnosti.

(2) Škoda je způsobena právnickou osobou, anebo fyzickou osobou, když

byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili.

Tytoosoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona

neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není

tím dotčena.

(3) Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil.

§ 420a

(1) Každý odpovídá za škodu, kterou způsobí jinému provozní činností.

(2) Škoda je způsobena provozní činností, je-li způsobena

a) činností, která má provozní povahu, nebo věcí použitou při činnosti,

b) fyzikálními, chemickými, popřípadě biologickými vlivy provozu na

okolí,

c) oprávněným prováděním nebo zajištěním prací, jimiž je způsobena

jinémuškoda na nemovitosti nebo je mu podstatně ztíženo nebo

znemožněno užívání nemovitosti.

(3) Odpovědnosti za škodu se ten, kdo ji způsobil, zprostí, jen

prokáže-li, že škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí nemající

původ v provozu anebo vlastním jednáním poškozeného.

ODDÍL DRUHÝ

Případy zvláštní odpovědnosti

Nadpis zrušen

§ 421

Každý, kdo od jiného převzal věc, jež má být předmětem jeho závazku,

odpovídá za její poškození, ztrátu nebo zničení, ledaže by ke škodě

došlo i jinak.

§ 421a

(1) Každý odpovídá i za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v

povaze přístroje nebo jiné věci, jichž bylo při plnění závazku použito.

Této odpovědnosti se nemůže zprostit.

(2)Odpovědnost podle odstavce 1 se vztahuje i na poskytování

zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb.

Odpovědnost za škodu způsobenou těmi, kteří nemohou posoudit následky

svého jednání

§ 422

(1) Nezletilý nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, odpovídá za

škodu jím způsobenou, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit

jeho následky; společně a nerozdílně s ním odpovídá, kdo je povinen

vykonávatnad ním dohled. Není-li ten, kdo způsobí škodu, pro

nezletilost nebo pro duševní poruchu schopen ovládnout své jednání nebo

posoudit jeho následky, odpovídá za škodu ten, kdo je povinen vykonávat

nad ním dohled.

(2) Kdo je povinen vykonávat dohled, zprostí se odpovědnosti, jestliže

prokáže, že náležitý dohled nezanedbal.

(3) Vykonává-li dohled organizace, její pracovníci dohledem pověření

sami za škodu takto vzniklou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich

odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena.

§ 423

Kdo se uvede vlastní vinou do takového stavu, že není schopen ovládnout

své jednání nebo posoudit jeho následky, je povinen nahradit škodu v

tomto stavu způsobenou; společně a nerozdílně s ním odpovídají ti,

kteří jej do tohoto stavu úmyslně přivedli.

Odpovědnost za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům

§ 424

Za škodu odpovídá i ten, kdo ji způsobil úmyslným jednáním proti dobrým

mravům.

nadpis vypuštěn

§ 425

zrušen

nadpis vypuštěn

§ 426

Zrušen

§ 426a

neplatil

§ 426b

neplatil

Odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků

§ 427

(1) Fyzické a právnické osoby provozující dopravu odpovídají za škodu

vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu.

(2) Stejně odpovídá i jiný provozovatel motorového vozidla, motorového

plavidla, jakož i provozovatel letadla.

§ 428

Své odpovědnosti se nemůže provozovatel zprostit, jestliže škoda byla

způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se odpovědnosti

zprostí, jen jestliže prokáže, že škodě nemohlo být zabráněno ani při

vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

§ 429

Provozovatel odpovídá jak za škodu způsobenou na zdraví a věcech, tak

za škodu způsobenou odcizením nebo ztrátou věcí, pozbyla-li fyzická

osoba při poškození možnosti je opatrovat.

§ 430

(1) Místo provozovatele odpovídá ten, kdo použije dopravního prostředku

bezvědomí nebo proti vůli provozovatele. Provozovatel odpovídá

společně s ním, jestliže takové užití dopravního prostředku svou

nedbalostí umožnil.

(2) Je-li dopravní prostředek v opravě, odpovídá po dobu opravy

provozovatel podniku, v němž se oprava provádí, a to stejně jako

provozovatel dopravního prostředku.

§ 431

Střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jde-li o

vypořádání mezi těmito provozovateli, odpovídají podle účasti na

způsobení vzniklé škody.

Odpovědnost za škodu způsobenou provozem zvlášť nebezpečným

§ 432

Zaškodu vyvolanou povahou provozu zvlášť nebezpečného odpovídá

provozovatel stejně jako provozovatel dopravního prostředku.

Odpovědnost za škodu způsobenou na vnesených nebo odložených věcech

§ 433

(1) Provozovatel poskytující ubytovací služby odpovídá za škodu na

věcech, které byly ubytovanými fyzickými osobami nebo pro ně vneseny,

ledaže by ke škodě došlo i jinak. Vnesené jsou věci, které byly

přineseny do prostor, které byly vyhrazeny k ubytování nebo k uložení

věcí, anebo které byly za tím účelem odevzdány provozovateli nebo

některému z pracovníků provozovatele.

(2) Je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání

věcí, odpovídá ten, kdo ji provozuje, občanovi za škodu na věcech

odložených na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle

odkládají, ledaže by ke škodě došlo i jinak.

(3) Odpovědnosti podle odstavce 1 a 2 se nelze zprostit jednostranným

prohlášením ani dohodou.

§ 434

(1) Za klenoty, peníze a jiné cennosti se takto odpovídá jen do výše

stanovené prováděcím předpisem. Byla-li však škoda na těchto věcech

způsobena těmi, kteří v provozu pracují, hradí se bez omezení.

(2) Bez omezení se hradí škoda i tehdy, jestliže byly věci převzaty do

úschovy.

§ 435

Stejně jako provozovatel poskytující ubytovací služby odpovídají i

provozovatelé garáží a jiných podniků podobného druhu, pokud jde o

dopravní prostředky v nich umístěné a jejich příslušenství.

§ 436

Právona náhradu škody musí být uplatněno u provozovatele bez

zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno nejpozději

patnáctého dne po dni, kdy se poškozený o škodě dozvěděl.

§ 437

Za škodu způsobenou na věcech odložených v dopravních prostředcích

hromadné dopravy se odpovídá jen podle ustanovení o náhradě škody

způsobené jejich provozem (§ 427 až 431).

ODDÍL TŘETÍ

Společná ustanovení o náhradě škody

Společná odpovědnost

§ 438

(1)Způsobí-li škodu více škůdců, odpovídají za ni společně a

nerozdílně.

(2) V odůvodněných případech může soud rozhodnout, že ti, kteří škodu

způsobili, odpovídají za ni podle své účasti na způsobení škody.

§ 439

Kdo odpovídá za škodu společně a nerozdílně s jinými, vypořádá se s

nimi podle účasti na způsobení vzniklé škody.

§ 440

Kdo odpovídá za škodu způsobenou zaviněním jiného, má proti němu

postih.

Zavinění poškozeného

§ 441

Byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně;

byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám.

Způsob a rozsah náhrady

§ 442

(1) Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

(2) Škoda se hradí v penězích; požádá-li však o to poškozený a je-li to

možné a účelné, hradí se škoda uvedením do předešlého stavu.

(3) Byla-li škoda způsobena úmyslným trestným činem, z něhož měl

pachatel majetkový prospěch, může soud rozhodnout, že je možno právo na

náhradu škody uspokojit z věcí, které z majetkového prospěchu nabyl, a

to i tehdy, jestliže jinak podle ustanovení občanského soudního řádu

výkonu rozhodnutí nepodléhají. Dokud není právo na náhradu škody

uspokojeno, nesmí dlužník s takovými věcmi v rozhodnutí uvedenými

nakládat.

§ 443

Při určení výše škody na věci se vychází z ceny v době poškození.

§ 444

(1) Při škodě na zdraví se jednorázově odškodňují bolesti poškozeného a

ztížení jeho společenského uplatnění.

(2) Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s Ministerstvem práce a

sociálních věcí vyhláškou výši, do které lze poskytnout náhradu za

bolest a za ztížení společenského uplatnění, a určování výše náhrady v

jednotlivých případech.

(3) Za škodu usmrcením náleží pozůstalým jednorázové odškodnění, a to

a) manželovi nebo manželce 240 000 Kč,

b) každému dítěti 240 000 Kč,

c) každému rodiči 240 000 Kč,

d) každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte 85 000

Kč,

e) každému sourozenci zesnulého 175 000 Kč,

f) každé další blízké osobě žijící ve společné domácnosti s usmrceným v

době vzniku události, která byla příčinou škody na zdraví s následkem

jeho smrti, 240 000 Kč.

§ 445

Ztráta na výdělku, k níž došlo při škodě na zdraví, se hradí peněžitým

důchodem; přitom se vychází z průměrného výdělku poškozeného, kterého

před poškozením dosahoval.

§ 446

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného

činí rozdíl mezi jeho průměrným výdělkem před poškozením a nemocenským.

§ 447

(1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo

při invaliditě činí rozdíl mezi průměrným výdělkem před poškozením a

výdělkem dosahovaným po poškození s připočtením případného invalidního

důchodu.

(2) Náhrada za ztrátu na výdělku spolu s výdělkem poškozeného a s

případným invalidním důchodem nebo částečným invalidním důchodem nesmí

přesahovat částku stanovenou předpisy pracovního práva pro náhradu

škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Toto omezení

neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně; z důvodů zvláštního zřetele

hodných může soud určit vyšší částku náhrady též tehdy, byla-li škoda

způsobena hrubou nedbalostí.

(3) Náhrada za ztrátu na výdělku přísluší žáku nebo studentu ode dne,

kdy měla skončit povinná školní docházka, studium nebo příprava pro

povolání,

a) po dobu, o kterou se následkem úrazu, popřípadě nemoci z povolání

prodloužila jeho povinná školní docházka, studium nebo příprava pro

povolání,

b) po dobu neschopnosti pro úraz nebo nemoc z povolání,

c) po dobu trvání invalidity třetího stupně vzniklé v souvislosti s

úrazem nebo nemocí z povolání,

d) po dobu trvání invalidity prvního nebo druhého stupně vzniklé v

souvislosti s úrazem nebo nemocí z povolání, nebo byl-li v této

souvislosti uznán osobou se zdravotním postižením, pokud vlastní vinou

nezameškává příležitost k výdělku vykonáváním práce pro něho vhodné.

(4) Vláda České republiky může vzhledem ke změnám, které nastaly ve

vývoji mzdové úrovně, upravit nařízením podmínky, výši a způsob náhrady

za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při

invaliditě.

§ 447a

Náhrada za ztrátu na důchodu náleží v částce rovnající se rozdílu mezi

výší důchodu, na který poškozenému vznikl nárok, a výší důchodu, na

který by mu vznikl nárok, jestliže by do průměrného měsíčního výdělku,

z něhož byl vyměřen důchod, byla zahrnuta náhrada za ztrátu na výdělku

po skončení pracovní neschopnosti, kterou fyzická osoba pobírala v

období rozhodném pro vyměření důchodu.

§ 448

(1) Při usmrcení se hradí peněžitým důchodem náklady na výživu

pozůstalým,kterýmzemřelývýživu poskytoval nebo byl povinen

poskytovat. Náhrada nákladů na výživu náleží pozůstalým, pokud tyto

náklady nejsou hrazeny dávkami důchodového zabezpečení poskytovanými z

téhož důvodu.

(2) Při výpočtu náhrady se vychází z průměrného výdělku zemřelého;

náhrada nákladů na výživu všech pozůstalých nesmí však úhrnem převýšit

částku, do které by náležela zemřelému náhrada za ztrátu na výdělku

podle ustanovení § 447 odst. 2.

§ 449

(1) Při škodě na zdraví se hradí též účelné náklady spojené s léčením.

(2) Při usmrcení se hradí též přiměřené náklady spojené s pohřbem,

pokud nebyly uhrazeny pohřebným poskytnutým podle zákona o státní

sociální podpoře.

(3) Náklady léčení a náklady pohřbu se hradí tomu, kdo je vynaložil.

§ 449a

Budoucí nároky podle ustanovení § 445 lze odškodnit jednorázově na

základě písemné dohody o jejich úplném a konečném vypořádání mezi

oprávněným a povinným. Totéž platí o budoucích nárocích podle § 446 až

449.

Snížení náhrady

§ 450

Z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží.

Vezme přitom zřetel zejména k tomu, jak ke škodě došlo, jakož i k

osobním a majetkovým poměrům fyzické osoby, která ji způsobila;

přihlédne přitom také k poměrům fyzické osoby, která byla poškozena.

Snížení nelze provést, jde-li o škodu způsobenou úmyslně.

 
veškeré informace jsou publikovány bez záruk,© www.obcansky-zakonik.info - vytvořte si také své webové stránky, reklama PC fórum