Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
!!! POZOR: web může poskytovat neaktuální informace
Hledat
Navigace: Občanský zákoník > Část první > Hlava čtvrtá

Hlava čtvrtá

Právní úkony

§ 34

Právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo

zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým

projevem spojují.

§ 35

(1) Projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může se stát

výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl

účastník projevit.

(2) Právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich

jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon

učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.

(3) Právní úkony vyjádřené jinak než slovy se vykládají podle toho, co

způsob jejich vyjádření obvykle znamená. Přitom se přihlíží k vůli

toho, kdo právní úkon učinil, a chrání se dobrá víra toho, komu byl

právní úkon určen.

§ 36

(1) Vznik, změnu nebo zánik práva či povinnosti lze vázat na splnění

podmínky. K podmínce nemožné, na kterou je vázán zánik práva nebo

povinnosti, se nepřihlíží.

(2) Podmínka je odkládací, jestliže na jejím splnění závisí, zda právní

následky úkonu nastanou. Podmínka je rozvazovací, jestliže na jejím

splnění závisí, zda následky již nastalé pominou.

(3) Jestliže účastník, jemuž je nesplnění podmínky na prospěch, její

splnění záměrně zmaří, stane se právní úkon nepodmíněným.

(4) K splnění podmínky se nepřihlíží, způsobí-li její splnění záměrně

účastník, který neměl právo tak učinit a jemuž je její splnění na

prospěch.

(5) Nevyplývá-li z právního úkonu nebo jeho povahy něco jiného, má se

za to, že podmínka je odkládací.

§ 37

(1)Právníúkonmusí být učiněn svobodně a vážně, určitě a

srozumitelně; jinak je neplatný.

(2) Právní úkon, jehož předmětem je plnění nemožné, je neplatný.

(3) Právní úkon není neplatný pro chyby v psaní a počtech, je-li jeho

význam nepochybný.

§ 38

(1)Neplatný je právní úkon, pokud ten, kdo jej učinil, nemá

způsobilost k právním úkonům.

(2) Rovněž je neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše,

která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou.

§ 39

Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu

nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

§ 40

(1) Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo

dohoda účastníků, je neplatný.

(2) Písemně uzavřená dohoda může být změněna nebo zrušena pouze

písemně.

(3) Písemný právní úkon je platný, je-li podepsán jednající osobou;

činí-li právní úkon více osob, nemusí být jejich podpisy na téže

listině, ledaže právní předpis stanoví jinak. Podpis může být nahrazen

mechanickými prostředky v případech, kdy je to obvyklé. Je-li právní

úkon učiněn elektronickými prostředky, může být podepsán elektronicky

podle zvláštních předpisů.

(4) Písemná forma je zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky,

dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení

obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila.

(5) K písemným právním úkonům těch, kteří nemohou číst a psát, je třeba

úředního zápisu. Úřední zápis se nevyžaduje, má-li ten, kdo nemůže číst

nebo psát, schopnost seznámit se s obsahem právního úkonu s pomocí

přístrojů nebo speciálních pomůcek nebo prostřednictvím jiné osoby,

kterou si zvolí, a je schopný vlastnoručně listinu podepsat.

§ 40a

Jde-li o důvod neplatnosti právního úkonu podle ustanovení § 49a, §

140, § 145 odst. 2, § 479, § 589, § 701 odst. 1, § 775 a § 852b odst. 2

a 3 považuje se právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je takovým

úkonem dotčen, neplatnosti právního úkonu nedovolá. Neplatnosti se

nemůže dovolávat ten, kdo ji sám způsobil. Totéž platí, nebyl-li právní

úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje dohoda účastníků (§ 40). Je-li

právní úkon v rozporu s obecně závazným právním předpisem o cenách, je

neplatný pouze v rozsahu, ve kterém odporuje tomuto předpisu, jestliže

se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti dovolá.

§ 41

Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je

neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho

obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část

nelze oddělit od ostatního obsahu.

§ 41a

(1) Má-li neplatný právní úkon náležitosti jiného právního úkonu, který

je platný, lze se jej dovolat, je-li z okolností zřejmé, že vyjadřuje

vůli jednající osoby.

(2) Má-li být právním úkonem zastřen právní úkon jiný, platí tento jiný

úkon, odpovídá-li to vůli účastníků a jsou-li splněny všechny jeho

náležitosti. Neplatnosti takového právního úkonu se nelze dovolávat

vůči účastníku, který jej považoval za nezastřený.

§ 42

Vznikne-li pro neplatnost právního úkonu škoda, odpovídá se za ni podle

ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti za škodu.

§ 42a

Odporovatelnost

(1) Věřitel se může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy právní

úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči

němu právně neúčinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li nárok proti

dlužníkovi z jeho odporovatelného úkonu již vymahatelný anebo byl-li

již uspokojen.

(2)Odporovat je možné právním úkonům, které dlužník učinil v

posledních třech letech v úmyslu zkrátit své věřitele, musel-li být

tento úmysl druhé straně znám a právním úkonům, kterými byli věřitelé

dlužníka zkráceni a k nimž došlo v posledních třech letech mezi

dlužníkem a osobami jemu blízkými (§ 116, 117), nebo které dlužník

učinil v uvedeném čase ve prospěch těchto osob, s výjimkou případu,

když druhá strana tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité

pečlivosti nemohla poznat.

(3) Právo odporovat právním úkonům lze uplatnit vůči osobě, v jejíž

prospěch byl právní úkon učiněn, nebo které vznikl z odporovatelného

úkonu dlužníka prospěch.

(4) Právní úkon, kterému věřitel s úspěchem odporoval, je vůči němu

neúčinný potud, že věřitel může požadovat uspokojení své pohledávky z

toho, co odporovatelným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku;

není-li to dobře možné, má právo na náhradu vůči tomu, kdo měl z tohoto

úkonu prospěch.

Smlouvy

§ 43

Účastníci jsou povinni dbát, aby při úpravě smluvních vztahů bylo

odstraněno vše, co by mohlo vést ke vzniku rozporů.

Návrh na uzavření smlouvy

§ 43a

(1) Projev vůle, směřující k uzavření smlouvy, jenž je určen jedné nebo

více určitým osobám, je návrhem na uzavření smlouvy (dále jen "návrh"),

jestliže je dostatečně určitý a vyplývá z něj vůle navrhovatele, aby

byl vázán v případě jeho přijetí.

(2) Návrh působí od doby, kdy dojde osobě, které je určen. Návrh, i

když je neodvolatelný, může navrhovatel zrušit, dojde-li projev o

zrušení osobě, které je určen, dříve nebo alespoň současně s návrhem.

(3) Dokud nebyla smlouva uzavřena, může být návrh odvolán, jestliže

odvolání dojde osobě, které je určeno, dříve, než tato osoba odeslala

přijetí návrhu.

(4) Návrh nemůže být odvolán

a) během lhůty, která je v něm stanovena pro přijetí, ledaže z jeho

obsahu vyplývá právo jej odvolat i před uplynutím této lhůty nebo

b) je-li v něm vyjádřena neodvolatelnost.

§ 43b

(1) Návrh, i když je neodvolatelný, zaniká

a) uplynutím lhůty, která v něm byla určena pro přijetí,

b) uplynutím přiměřené doby s přihlédnutím k povaze navrhované smlouvy

a k rychlosti prostředků, které navrhovatel použil pro zaslání návrhu

nebo

c) dojitím projevu o odmítnutí návrhu navrhovateli.

(2) Ústní návrh zaniká, není-li přijat ihned, ledaže z jeho obsahu

vyplývá něco jiného.

(3) Lhůta pro přijetí návrhu určená navrhovatelem v telegramu počíná

běžet od okamžiku, kdy je telegram podán k odeslání, a lhůta určená v

dopisu, od data v něm uvedeného, a není-li v něm datum uvedeno, od data

uvedeného na obálce. Lhůta pro přijetí návrhu určená navrhovatelem

telefonicky, dálnopisně nebo jinými prostředky umožňujícími okamžité

sdělení začíná běžet od okamžiku, kdy návrh dojde osobě, které je

určen.

Přijetí návrhu

§ 43c

(1) Včasné prohlášení učiněné osobou, které byl návrh určen, nebo jiné

její včasné jednání z něhož lze dovodit její souhlas, je přijetím

návrhu.

(2) Včasné přijetí návrhu nabývá účinnosti okamžikem, kdy vyjádření

souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli. Přijetí lze odvolat,

jestliže odvolání dojde navrhovateli nejpozději současně s přijetím.

(3)Pozdní přijetí má přesto účinky včasného přijetí, jestliže

navrhovatel o tom bez odkladu vyrozumí osobu, které byl návrh učiněn, a

to ústně nebo odesláním zprávy.

(4) Jestliže z dopisu nebo jiné písemnosti, jež vyjadřují přijetí

návrhu, vyplývá, že byly odeslány za takových okolností, že by došly

navrhovateli včas, kdyby jejich přeprava probíhala obvyklým způsobem,

má pozdní přijetí účinky včasného přijetí, ledaže navrhovatel bez

odkladu vyrozumí ústně osobu, které byl návrh určen, že považuje návrh

za zaniklý, nebo jí v tomto smyslu odešle zprávu.

§ 44

(1) Smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu na uzavření

smlouvy nabývá účinnosti. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě neznamenají

přijetí návrhu.

(2) Přijetí návrhu, které obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné

změny, je odmítnutím návrhu a považuje se za nový návrh. Přijetím

návrhu je však odpověď, jež vymezuje obsah navrhované smlouvy jinými

slovy, jestliže z odpovědi nevyplývá změna obsahu navrhované smlouvy.

(3) Je-li návrh určen dvěma nebo více osobám, a z jeho obsahu vyplývá,

že úmyslem navrhovatele je, aby všechny osoby, kterým je návrh určen,

se staly stranou smlouvy, je smlouva uzavřena, jestliže všechny tyto

osoby návrh přijmou.

§ 45

(1) Projev vůle působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí dojde.

(2) Dojde-li projev vůle změněný vlivem prostředků, které navrhovatel

použil nebo jiných okolností nastalých během jeho přepravy, posuzuje se

podle ustanovení o omylu (§ 49a).

§ 46

(1) Písemnou formu musí mít smlouvy o převodech nemovitostí, jakož i

jiné smlouvy, pro něž to vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků.

(2) Pro uzavření smlouvy písemnou formou stačí, dojde-li k písemnému

návrhu a k jeho písemnému přijetí. Jde-li o smlouvu o převodu

nemovitosti, musí být projevy účastníků na téže listině.

§ 47

(1)Jestliže zákon stanoví, že ke smlouvě je třeba rozhodnutí

příslušného orgánu, je smlouva účinná tímto rozhodnutím.

(2) Nebyl-li podán do tří let od uzavření smlouvy návrh na rozhodnutí

podle odstavce 1, platí, že účastníci od smlouvy odstoupili.

§ 48

(1) Od smlouvy může účastník odstoupit, jen jestliže je to v tomto

zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto.

(2) Odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, není-li právním

předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak.

§ 49

Účastník,který uzavřel smlouvu v tísni za nápadně nevýhodných

podmínek, má právo od smlouvy odstoupit.

§ 49a

Právní úkon je neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu,

vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a

osoba, které byl právní úkon určen tento omyl vyvolala nebo o něm

musela vědět. Právní úkon je rovněž neplatný, jestliže omyl byl touto

osobou vyvolán úmyslně. Omyl v pohnutce právní úkon neplatným nečiní.

§ 50

(1) Účastníci mohou uzavřít smlouvu také ve prospěch třetí osoby.

(2) Není-li v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, je

tato osoba ze smlouvy oprávněna okamžikem, kdy s ní projeví souhlas.

Dlužník má proti ní tytéž námitky jako proti tomu, s kým smlouvu

uzavřel. Vzdá-li se tato osoba svého práva, zanikne dluh, nebylo-li

dohodnuto, že v tomto případě má být plněno tomu, s nímž dlužník

smlouvu uzavřel.

(3) Dokud třetí osoba nedá souhlas, platí smlouva jen mezi těmi, kdo ji

uzavřeli; právo na plnění má účastník, který plnění ve prospěch třetí

osoby vyhradí, nebylo-li dohodnuto jinak. Totéž platí, jestliže třetí

osoba souhlas odepřela.

§ 50a

(1) Účastníci se mohou písemně zavázat, že do dohodnuté doby uzavřou

smlouvu;musísevšakpřitom dohodnout o jejích podstatných

náležitostech.

(2) Nedojde-li do dohodnuté doby k uzavření smlouvy, lze se do jednoho

roku domáhat u soudu, aby prohlášení vůle bylo nahrazeno soudním

rozhodnutím. Právo na náhradu škody tím není dotčeno.

(3) Tento závazek zaniká, pokud okolnosti, ze kterých účastníci při

vzniku závazku vycházeli, se do té míry změnily, že nelze spravedlivě

požadovat, aby smlouva byla uzavřena.

§ 50b

Ustanovení § 50a se použije přiměřeně i na smlouvy, kterými se

účastníci dohodli, že obsah smlouvy bude ještě doplněn, pokud přitom

dali nepochybně najevo, že smlouva má platit, i kdyby k dohodě o zbytku

obsahu smlouvy nedošlo.

§ 51

Účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena;

smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona.

 
veškeré informace jsou publikovány bez záruk,© www.obcansky-zakonik.info - vytvořte si také své webové stránky, reklama PC fórum