Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
!!! POZOR: web může poskytovat neaktuální informace
Hledat
Navigace: Občanský zákoník > Část osmá > Hlava sedmá

Hlava sedmá

Nájemní smlouva

ODDÍL PRVNÍ

Obecná ustanovení

§ 663

Nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji

dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

§ 664

Pronajímatel je povinen přenechat pronajatou věc nájemci ve stavu

způsobilém smluvenému užívání, nebo nebyl-li způsob užívání smluven,

užívání obvyklému, a v tomto stavu ji svým nákladem udržovat.

§ 665

(1) Nájemce je oprávněn užívat věc způsobem stanoveným ve smlouvě;

nebylo-li dohodnuto jinak, přiměřeně povaze a určení věci. Pronajímatel

je oprávněn požadovat přístup k věci za účelem kontroly, zda nájemce

užívá věc řádným způsobem.

(2) Nájemce je povinen věc užívat pouze v případě, že tak bylo

smluveno, nebo že neužíváním by byla věc znehodnocena více než jejím

užíváním.

§ 666

(1) Nájemce je oprávněn dát pronajatou věc do podnájmu, nestanoví-li

smlouva jinak.

(2) Dá-li nájemce věc do podnájmu v rozporu se smlouvou, pronajímatel

má právo odstoupit od smlouvy.

§ 667

(1) Změny na věci je nájemce oprávněn provádět jen se souhlasem

pronajímatele. Úhradu nákladů s tím spojených může nájemce požadovat

jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal. Nestanoví-li smlouva

jinak, je oprávněn požadovat úhradu nákladů až po ukončení nájmu po

odečtení znehodnocení změn, k němuž v mezidobí došlo v důsledku užívání

věci. Dal-li pronajímatel souhlas se změnou, ale nezavázal se k úhradě

nákladů, může nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o

co se zvýšila hodnota věci.

(2) Provede-li nájemce změny na věci bez souhlasu pronajímatele, je

povinen po skončení nájmu uvést věc na své náklady do původního stavu.

Hrozí-li v důsledku prováděných změn na věci pronajímateli značná

škoda, je pronajímatel oprávněn odstoupit od smlouvy.

§ 668

(1) Nájemce je povinen oznámit pronajímateli bez zbytečného odkladu

potřeby oprav, které má provést pronajímatel. Při porušení této

povinnosti odpovídá nájemce za škodu tím způsobenou a nemá nároky,

které by mu jinak příslušely pro nemožnost nebo omezenou možnost užívat

věc pro vady věci, jež nebyly včas pronajímateli oznámeny.

(2) Nájemce je povinen snášet omezení v užívání pronajaté věci v

rozsahu nutném pro provedení oprav a udržování věci.

§ 669

Jestliže nájemce vynaložil na věc náklady při opravě, ke které je

povinen pronajímatel, má nárok na náhradu těchto nákladů, jestliže

opravabyla provedena se souhlasem pronajímatele, nebo jestliže

pronajímatel bez zbytečného odkladu opravu neobstaral, ačkoli mu byla

oznámena její potřeba. Jinak může nájemce požadovat jen to, o co se

pronajímatel obohatil.

§ 670

Nájemce je povinen pečovat o to, aby na věci nevznikla škoda. Je

povinen dát věc pojistit, jen jestliže to stanoví smlouva.

Nájemné

§ 671

(1) Nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné

obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci

a způsobu jejího užívání.

(2) Není-li dohodnuto nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak, platí

se nájemné ze zemědělských nebo lesních pozemků půlročně pozadu 1.

dubna a 1. října, při ostatních nájmech měsíčně pozadu.

§ 672

(1) Na zajištění nájemného má pronajímatel nemovitosti zástavní právo k

movitým věcem, které jsou na pronajaté věci a patří nájemci nebo

osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti, s výjimkou věcí

vyloučených z výkonu rozhodnutí.

(2) Zástavní právo zanikne, jsou-li věci odstraněny dříve, než byly

sepsány soudním vykonavatelem, ledaže by byly odstraněny na úřední

příkaz a pronajímatel ohlásí svá práva u soudu do osmi dnů po výkonu.

Stěhuje-li se nájemce nebo jsou-li odstraňovány věci, přestože nájemné

není zaplaceno nebo zajištěno, může pronajímatel zadržet věci na

vlastní nebezpečí, do osmi dnů však musí žádat o soupis soudním

vykonavatelem, nebo musí věci vydat.

§ 673

Nájemce není povinen platit nájemné, pokud pro vady věci, které

nezpůsobil, nemohl pronajatou věc užívat způsobem dohodnutým, nebo

nebyl-li způsob užívání dohodnut přiměřeně povaze a určení věci, anebo

nemohl-li z uvedených příčin při nájmu zemědělských nebo lesních

pozemků docílit žádný výnos.

§ 674

Může-li nájemce užívat pronajatou věc z důvodů uvedených v § 673 pouze

omezeně nebo jestliže při nájmu zemědělských nebo lesních pozemků

užitky z věci klesly z uvedených důvodů pod polovinu běžného výnosu, má

nájemce nárok na přiměřenou slevu z nájemného. Pronajímatel si však

musí započíst náklad, který ušetřil, a cenu výhod, které měl z toho, že

nájemce věc užíval jen omezeně.

§ 675

Právo na prominutí nebo na poskytnutí slevy z nájemného musí být

uplatněno u pronajímatele bez zbytečného odkladu. Právo zanikne,

nebude-li uplatněno do šesti měsíců ode dne, kdy došlo ke skutečnostem

toto právo zakládajícím.

ODDÍL TŘETÍ

Skončení nájmu

§ 676

(1) Nájem skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán, nedohodne-li se

pronajímatel s nájemcem jinak.

(2) Užívá-li nájemce věci i po skončení nájmu a pronajímatel proti tomu

nepodá návrh na vydání věci nebo na vyklizení nemovitosti u soudu do 30

dnů, obnovuje se nájemní smlouva za týchž podmínek, za jakých byla

sjednána původně. Nájem sjednaný na dobu delší než rok se obnovuje vždy

na rok, nájem sjednaný na dobu kratší se obnovuje na tuto dobu.

§ 677

(1) Zrušit nájemní smlouvu sjednanou na neurčitou dobu lze, nedojde-li

k dohodě pronajímatele s nájemcem, pouze výpovědí.

(2) Nájemní smlouvu lze vypovědět při nájmech pozemků patřících do

zemědělského půdního fondu nebo lesního půdního fondu^5) v jednoroční

lhůtě, a to ke dni 1. října běžného roku; při nájmech jiných

nemovitostí v tříměsíční lhůtě, při nájmu movitých věcí v jednoměsíční

lhůtě.

§ 678

Ustanovení o výpovědní době, vyklizení a odevzdání platí pouze tehdy,

není-li smlouvou nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak.

§ 679

(1)Nájemce je oprávněn odstoupit od smlouvy kdykoliv, byla-li

pronajatávěc předána ve stavu nezpůsobilém ke smluvenému nebo

obvyklému užívání, anebo stane-li se později - aniž by nájemce porušil

svoji povinnost - nezpůsobilou ke smluvenému nebo obvyklému užívání,

stane-li se neupotřebitelnou anebo bude-li mu odňata taková část věci,

že by tím byl zmařen účel smlouvy.

(2) Jsou-li místnosti, které byly pronajaty k obývání nebo k tomu, aby

se v nich zdržovali lidé, zdraví závadné, má nájemce toto právo i

tehdy, věděl-li o tom při uzavření smlouvy. Práva odstoupit od smlouvy

se nelze předem vzdát.

(3) Pronajímatel může kdykoli odstoupit od smlouvy, užívá-li nájemce

přes písemnou výstrahu pronajatou věc nebo trpí-li užívání věci takovým

způsobem, že pronajímateli vzniká škoda, nebo že mu hrozí značná škoda.

Nejde-li o byt nebo nebytový prostor, může pronajímatel také odstoupit

od smlouvy, jestliže nájemce, ač upomenut, nezaplatil splatné nájemné

ani do splatnosti dalšího nájemného, a je-li tato doba kratší než tři

měsíce, do tří měsíců, nebo jestliže s ohledem na pravomocné rozhodnutí

příslušného orgánu je třeba pronajatou věc vyklidit.

§ 680

(1) Zničením pronajaté věci nájemní smlouva zaniká.

(2) Dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci, vstupuje nabyvatel

do právního postavení pronajímatele a nájemce je oprávněn zprostit se

svých závazků vůči dřívějšímu vlastníku, jakmile mu byla změna oznámena

nebo nabyvatelem prokázána.

(3) Dojde-li ke změně vlastnictví k nemovité věci, může z tohoto důvodu

vypovědět nájemní smlouvu pouze nájemce, a to i tehdy, byla-li smlouva

uzavřena na dobu určitou; výpověď však musí podat v nejbližším

výpovědním období, pokud je zákonem nebo dohodou stanoveno. Při změně

vlastnictví k movité věci může smlouvu vypovědět i nabyvatel.

§ 681

Po podané výpovědi nebo tři měsíce před skončením nájmu a předáním věci

je nájemce nemovité věci povinen, není-li dohodnuto jinak, umožnit

zájemci o pronajmutí její prohlídku v přítomnosti pronajímatele nebo

jeho zástupce. Nájemce nesmí být prohlídkou zbytečně obtěžován.

§ 682

Skončí-li nájem, je nájemce povinen vrátit pronajatou věc ve stavu

odpovídajícím sjednanému způsobu užívání věci; nebyl-li způsob užívání

výslovně smluven, ve stavu, v jakém ji převzal, s přihlédnutím k

obvyklému opotřebení.

§ 683

(1) Došlo-li k poškození nebo nadměrnému opotřebení pronajaté věci v

důsledku jejího zneužití, odpovídá nájemce i za škody způsobené

osobami, kterým umožnil k pronajaté věci přístup, za náhodu však

neodpovídá.

(2) Domáhat se náhrady lze pouze do šesti měsíců od vrácení pronajaté

věci; jinak nárok zanikne.

§ 684

Uplatňuje-li třetí osoba k věci práva, jež jsou neslučitelná s právy

nájemce, je pronajímatel povinen učinit potřebná právní opatření k jeho

ochraně. Jestliže tak pronajímatel v přiměřené lhůtě neučiní, nebo

nejsou-li jeho opatření úspěšná, může nájemce odstoupit od smlouvy.

ODDÍL ČTVRTÝ

Zvláštní ustanovení o nájmu bytu

§ 685

(1) Nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává

nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení

doby užívání. Nájemní smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu práce

nájemce pro pronajímatele.

(2) U družstevního bytu lze nájemní smlouvu mezi bytovým družstvem a

členem bytového družstva uzavřít pouze za podmínek upravených ve

stanovách bytového družstva.

(3) Nájem bytu je chráněn; pronajímatel jej může vypovědět jen z důvodů

stanovených v zákoně.

(4) Zvláštní zákon stanoví, co se rozumí služebním bytem, bytem

zvláštního určení a bytem v domě zvláštního určení a za jakých podmínek

lze uzavřít nájemní smlouvu u služebního bytu, u bytu zvláštního určení

a u bytu v domě zvláštního určení.

§ 686

(1) Nájemní smlouva musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství,

rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění

spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. Nájemní smlouva musí mít

písemnou formu.

(2) Není-li doba nájmu dohodnuta, má se za to, že smlouva o nájmu byla

uzavřena na dobu neurčitou.

§ 686a

(1) Pronajímatel je oprávněn při sjednání nájemní smlouvy požadovat,

aby nájemce složil peněžní prostředky k zajištění nájemného a úhrady za

plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu a k úhradě jiných

svých závazků v souvislosti s nájmem. Pronajímatel uloží složené

peněžní prostředky na svůj zvláštní účet, společný pro všechny nájemce,

u peněžního ústavu.

(2) Výše složených peněžních prostředků nesmí přesáhnout trojnásobek

měsíčního nájemného a zálohy na úhradu za plnění poskytovaná v

souvislosti s užíváním bytu.

(3) Pronajímatel je oprávněn tyto prostředky použít k úhradě pohledávek

na nájemném a k úhradě za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním

bytu nebo k úhradě jiných závazků nájemce v souvislosti s nájmem,

přiznaných vykonatelným rozhodnutím soudu nebo vykonatelným rozhodčím

nálezemnebonájemcempísemně uznaných. Uvedené pohledávky má

pronajímatel právo započíst proti pohledávce na vrácení úhrady podle

odstavce 1. Nájemce je povinen doplnit peněžní prostředky na účtu u

peněžního ústavu na původní výši, pokud pronajímatel tyto peněžní

prostředky oprávněně čerpal, a to do jednoho měsíce.

(4) Po skončení nájmu je pronajímatel povinen vrátit nájemci nebo jeho

právnímu nástupci složené peněžní prostředky s příslušenstvím, pokud

nebyly oprávněně čerpány podle odstavce 3, a to nejdéle do jednoho

měsíce ode dne, kdy nájemce byt vyklidil a předal pronajímateli.

(5) Na vyplacení peněžních prostředků ze zvláštního účtu má jinak právo

strana, které svědčí rozhodnutí soudu nebo jiného veřejného úřadu se

stejnými účinky.

(6) Na nájem bytu nelze použít ustanovení o prodloužení nájmu (§ 676

odst. 2).

Práva a povinnosti z nájmu bytu

§ 687

(1) Pronajímatel je povinen předat nájemci byt ve stavu způsobilém k

řádnému užívání a zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených

s užíváním bytu.

(2) V nájemní smlouvě lze dohodnout, že pronajímatel předá nájemci byt

vestavunezpůsobilémpro řádné užívání, pokud se nájemce s

pronajímatelem dohodnul, že provede úpravy předávaného bytu. Současně

se pronajímatel a nájemce dohodnou o vzájemném vymezení práv a

povinností.

(3)Nestanoví-linájemnísmlouva jinak, drobné opravy v bytě

související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradí

nájemce. Pojem drobných oprav a nákladů spojených s běžnou údržbou bytu

upravuje zvláštní právní předpis.

(4) Práva a povinnosti nájemce, který je členem bytového družstva, při

opravách a údržbě družstevního bytu a hrazení nákladů s tím spojených,

upravují stanovy družstva.

§ 688

Nájemce bytu a osoby, které žijí s nájemcem ve společné domácnosti,

mají vedle práva užívat byt i právo užívat společné prostory a zařízení

domu, jakož i požívat plnění, jejichž poskytování je s užíváním bytu

spojeno.

§ 689

(1) Nájemce a osoby, které žijí s nájemcem v bytě, jsou povinny řádně

užívat byt, společné prostory a zařízení domu a řádně požívat plnění,

jejichž poskytování je s užíváním bytu spojeno.

(2) Nájemce je povinen písemně oznámit pronajímateli veškeré změny v

počtu osob, které žijí s nájemcem v bytě, a to do 15 dnů ode dne, kdy

ke změně došlo. V písemném oznámení nájemce uvede jména, příjmení, data

narození a státní příslušnost těchto osob.

(3) Nesplní-li nájemce povinnost podle odstavce 2 ani do jednoho

měsíce, považuje se to za hrubé porušení povinností podle § 711 odst. 2

písm. b).

§ 690

Nájemci jsou povinni při výkonu svých práv dbát, aby v domě bylo

vytvořeno prostředí zajišťující ostatním nájemcům výkon jejich práv.

§ 691

Nesplní-lipronajímatel svoji povinnost odstranit závady bránící

řádnému užívání bytu, nebo jimiž je výkon nájemcova práva ohrožen, má

nájemce právo po předchozím upozornění pronajímatele závady odstranit v

nezbytné míře a požadovat od něj náhradu účelně vynaložených nákladů.

Právo na náhradu musí uplatnit u pronajímatele bez zbytečného odkladu.

Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění závad.

§ 692

(1) Nájemce je povinen oznámit bez zbytečného odkladu pronajímateli

potřebu těch oprav v bytě, které má nést pronajímatel, a umožnit jejich

provedení; jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti

vznikla.

(2) Nepostará-li se nájemce o včasné provedení drobných oprav a běžnou

údržbu bytu, má pronajímatel právo učinit tak po předchozím upozornění

nájemce na svůj náklad sám a požadovat od něj náhradu.

(3) Nájemce je povinen po předchozí písemné výzvě umožnit pronajímateli

nebo jím pověřené osobě, aby provedl instalaci a údržbu zařízení pro

měření a regulaci tepla, teplé a studené vody, jakož i odpočet

naměřenýchhodnot.Stejně je povinen umožnit přístup k dalším

technickým zařízením, pokud jsou součástí bytu a patří pronajímateli.

§ 693

Nájemce je povinen odstranit závady a poškození, které způsobil v domě

sám nebo ti, kdo s ním bydlí. Nestane-li se tak, má pronajímatel právo

po předchozím upozornění nájemce závady a poškození odstranit a

požadovat od nájemce náhradu.

§ 694

Nájemce nesmí provádět stavební úpravy ani jinou podstatnou změnu v

bytě bez souhlasu pronajímatele, a to ani na svůj náklad.

V případě porušení této povinnosti je pronajímatel oprávněn požadovat,

aby nájemce provedené úpravy a změny bez odkladu odstranil.

§ 695

Pronajímatel je oprávněn provádět stavební úpravy bytu a jiné podstatné

změny v bytě pouze se souhlasem nájemce. Tento souhlas lze odepřít jen

z vážných důvodů. Provádí-li pronajímatel takové úpravy na příkaz

příslušného orgánu státní správy, je nájemce povinen jejich provedení

umožnit; jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti

vznikla.

Nájemné a úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu

§ 696

(1) Nájemné při uzavírání nájemní smlouvy nebo změna nájemného v

průběhu trvání nájemního vztahu se sjednává dohodou mezi pronajímatelem

a nájemcem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis

jinak.

(2) Nedošlo-li ke sjednání nájemného dohodou, může pronajímatel písemně

navrhnout nájemci zvýšení nájemného. Souhlasí-li nájemce s návrhem na

zvýšení nájemného, zvyšuje se nájemné počínaje třetím kalendářním

měsícem od doručení návrhu. Nesdělí-li nájemce pronajímateli písemně do

dvou měsíců od doručení návrhu, že se zvýšením nájemného souhlasí, má

pronajímatel právo navrhnout ve lhůtě dalších tří měsíců, aby výši

nájemného určil soud. Soud na návrh pronajímatele rozhodne o určení

nájemného, které je v místě a čase obvyklé. Výši nájemného soud určí ke

dni podání návrhu soudu.

(3) Soud může rozhodnout podle odstavce 2 také v případě nájmu, kde

bylo nájemné sjednáno dohodou, a jde o nájem na dobu neurčitou,

jestliže došlo k podstatné změně okolností, z nichž při sjednávání

nájemného pronajímatel nebo nájemce vycházel.

(4) Navrhuje-li nájemce snížení nájemného, použijí se ustanovení

odstavců 2 a 3 obdobně.

(5) Ustanovení odstavců 2 až 4 se nepoužije pro určení nájemného u

družstevního bytu.

(6) Způsob výpočtu úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu a

způsob jejich placení stanoví zvláštní právní předpis.

§ 697

Nezaplatí-li nájemce nájemné nebo úhradu za plnění, poskytovaná s

užíváním bytu do pěti dnů po její splatnosti, je povinen zaplatit

pronajímateli poplatek z prodlení.

§ 698

(1)Nájemcemáprávo na přiměřenou slevu z nájemného, dokud

pronajímatel přes jeho upozornění neodstraní v bytě nebo v domě závadu,

která podstatně nebo po delší dobu zhoršuje jejich užívání. Právo na

přiměřenou slevu z nájemného má nájemce i tehdy, jestliže nebyla

poskytována plnění spojená s užíváním bytu, nebo byla poskytována

vadně, a jestliže se v důsledku toho užívání bytu zhoršilo.

(2) Stejné právo má nájemce, jestliže stavebními úpravami v domě se

podstatně nebo po delší dobu zhorší podmínky užívání bytu nebo domu.

(3)Nájemce má právo na přiměřenou slevu z úhrady za plnění,

poskytovaná s užíváním bytu, pokud je pronajímatel řádně a včas

neposkytuje.

§ 699

Právo na slevu z nájemného nebo z úhrady za plnění poskytovaná s

užíváním bytu je třeba uplatnit u pronajímatele bez zbytečného odkladu.

Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění závad.

Společný nájem bytu

§ 700

(1) Byt může být ve společném nájmu více osob. Společní nájemci mají

stejná práva a povinnosti.

(2) Společný nájem vzniká též dohodou mezi dosavadním nájemcem, další

osobou a pronajímatelem.

(3) U družstevního bytu může společný nájem vzniknout jen mezi manžely.

§ 701

(1) Běžné věci, týkající se společného nájmu bytu, může vyřizovat každý

ze společných nájemců. V ostatních věcech je třeba souhlasu všech;

jinak je právní úkon neplatný.

(2) Z právních úkonů týkajících se společného nájmu bytu jsou oprávněni

a povinni všichni společní nájemci společně a nerozdílně.

§ 702

(1) Dojde-li mezi společnými nájemci k neshodě o právech a povinnostech

vyplývajících ze společného nájmu bytu, rozhodne na návrh některého z

nich soud.

(2)Soud může v případech zvláštního zřetele hodných na návrh

společného nájemce zrušit právo společného nájmu bytu, vznikne-li jím

nezaviněnýstav, který brání společnému užívání bytu společnými

nájemci. Zároveň určí, který ze společných nájemců nebo kteří z nich,

budou byt dále užívat.

Společný nájem bytu manžely

§ 703

(1) Jestliže se za trvání manželství manželé nebo jeden z nich stanou

nájemci bytu, vznikne společný nájem bytu manžely.

(2) Vznikne-li jen jednomu z manželů za trvání manželství právo na

uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se společným nájmem

bytu manžely i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství

jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, jestliže manželé spolu trvale

nežijí.

§ 704

(1)Stal-li se některý z manželů nájemcem bytu před uzavřením

manželství, vznikne oběma manželům společný nájem bytu uzavřením

manželství.

(2) Totéž platí, vzniklo-li před uzavřením manželství některému z

manželů právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu.

§ 705

(1) Nedohodnou-li se rozvedení manželé o nájmu bytu, soud na návrh

jednoho z nich rozhodne, že se zrušuje právo společného nájmu bytu.

Současně určí, který z manželů bude byt dále užívat jako nájemce.

(2) Nabyl-li práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu jeden

zrozvedenýchmanželů před uzavřením manželství, zanikne právo

společného nájmu bytu rozvodem; právo byt užívat zůstane tomu z

manželů, který nabyl práva na nájem bytu před uzavřením manželství. V

ostatních případech společného nájmu družstevního bytu rozhodne soud,

nedohodnou-li se rozvedení manželé, na návrh jednoho z nich o zrušení

tohoto práva, jakož i o tom, kdo z nich bude jako člen družstva dále

nájemcem bytu; tím zanikne i společné členství rozvedených manželů v

družstvu.

(3) Při rozhodování o dalším nájmu bytu vezme soud zřetel zejména na

zájmy nezletilých dětí a stanovisko pronajímatele.

§ 705a

Vztahy k nájemnímu bytu v registrovaném partnerství

(1) Osoba, která uzavřela registrované partnerství^1a) (dále jen

"partnerství"), má po dobu trvání partnerství právo užívat byt, jenž je

v nájmu druhého partnera a práva s tím spojená (§ 688).

(2) Uzavřením partnerství nevzniká společný nájem bytu (družstevního

bytu), jehož nájemcem je jeden z partnerů. Stejně tak společný nájem

bytu nevzniká, pokud se stane jeden z partnerů^1a) nájemcem bytu

(družstevního bytu) za trvání partnerství. Ustanovení umožňující vznik

společného nájmu bytu dohodou (§ 700) tím nejsou dotčena.

(3)Zrušením,popřípadě vyslovením neplatnosti nebo neexistence

partnerství, zaniká právo partnera^1a), který není nájemcem bytu, tento

byt nadále užívat.

Přechod nájmu bytu

§ 706

(1) Jestliže nájemce zemře a nejde-li o byt ve společném nájmu manželů,

stávají se nájemci (společnými nájemci) jeho děti, partner^1a), rodiče,

sourozenci, zeť a snacha, kteří prokáží, že s ním žili v den jeho smrti

ve společné domácnosti a nemají vlastní byt.

(2) Nájemci (společnými nájemci) se stávají také vnuci nájemce a ti,

kteří pečovali o společnou domácnost zemřelého nájemce nebo na něho

byli odkázáni výživou, jestliže prokáží, že s ním žili ve společné

domácnosti nepřetržitě alespoň po dobu tří let před jeho smrtí a nemají

vlastní byt. Jde-li o vnuky nájemce, může soud z důvodů zvláštního

zřetele hodných rozhodnout, že se stávají nájemci, i když soužití ve

společné domácnosti s nájemcem netrvalo tři léta. Jde-li o osoby, které

nájemce do bytu přijal až po sjednání nájemní smlouvy, vztahuje se na

tyto osoby ustanovení věty první pouze tehdy, jestliže se na tom

nájemce a pronajímatel písemně dohodli; to neplatí, jde-li o vnuky

nájemce.

(3) Jestliže zemře nájemce družstevního bytu a nejde-li o byt ve

společném nájmu manželů, přechází smrtí nájemce jeho členství v

družstvu a nájem bytu na toho dědice, kterému připadl členský podíl.

§ 707

(1) Zemře-li jeden z manželů, kteří byli společnými nájemci bytu, stane

se jediným nájemcem pozůstalý manžel.

(2) Jde-li o byt družstevní, zanikne smrtí jednoho z manželů společný

nájem bytu manžely. Bylo-li právo na družstevní byt nabyto za trvání

manželství, zůstává členem družstva pozůstalý manžel a jemu náleží

členský podíl; k tomu přihlédne soud v řízení o dědictví. Jestliže

zemřel manžel, který nabyl právo na družstevní byt před uzavřením

manželství,přecházíjehosmrtíčlenství v družstvu a nájem

družstevního bytu na toho dědice, jemuž připadl členský podíl. Jde-li o

více předmětů nájmu, může členství zůstavitele přejít na více dědiců.

(3) Zemře-li jeden ze společných nájemců, přechází jeho právo na

ostatní společné nájemce.

§ 708

Ustanovení § 706 odst. 1 a 2 a § 707 odst. 1 platí i v případě,

jestliže nájemce opustí trvale společnou domácnost.

§ 709

Ustanovení § 703 až 708 neplatí pro byty služební, pro byty zvláštního

určení a pro byty v domech zvláštního určení.

Zánik nájmu bytu

§ 710

(1) Nájem bytu zanikne písemnou dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem

nebo písemnou výpovědí.

(2) V písemné výpovědi musí být uvedena lhůta, kdy má nájem skončit.

Výpovědní lhůta nesmí být kratší než tři měsíce a musí skončit ke konci

kalendářního měsíce. Výpovědní lhůta začne běžet prvním dnem měsíce

následujícíhopoměsíci, v němž byla výpověď doručena druhému

účastníkovi.

(3) V případě, že nájem bytu byl sjednán na dobu určitou, skončí také

uplynutím této doby.

(4)Nájembytu,který byl sjednán na dobu výkonu práce pro

pronajímatele, skončí posledním dnem kalendářního měsíce následujícího

po měsíci, v němž nájemce přestal bez vážného důvodu na své straně

vykonávat práce pro pronajímatele.

(5) Přestane-li nájemce bytu, jehož nájem byl sjednán na dobu výkonu

práce pro pronajímatele, vykonávat z vážného důvodu na své straně tyto

práce, změní se nájem tohoto bytu na nájem na dobu neurčitou, a to od

prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž nájemce přestal

práce pro pronajímatele vykonávat.

(6) Za vážný důvod na straně nájemce se považuje zejména splnění

podmínek pro přiznání starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro

invaliditutřetíhostupně, skutečnost, že nájemce nemůže podle

lékařského posudku vykonávat sjednanou práci a pronajímatel pro něj

nemá jinou vhodnou práci, nebo skončení pracovního poměru výpovědí

danou pronajímatelem z důvodu organizačních změn.

§ 711

(1) Pronajímatel může vypovědět nájem pouze z důvodů uvedených v

zákoně.

(2) Pronajímatel může vypovědět nájem bez přivolení soudu:

a) jestliže nájemce nebo ti, kdo s ním bydlí, přes písemnou výstrahu

hrubě porušují dobré mravy v domě;

b) jestliže nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu

bytu, zejména tím, že nezaplatil nájemné a úhradu za plnění poskytovaná

s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a

úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu nebo nedoplnil peněžní

prostředky na účtu podle § 686a odst. 3;

c) má-li nájemce dva nebo více bytů, vyjma případů, že na něm nelze

spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt;

d) neužívá-li nájemce byt bez vážných důvodů nebo byt bez vážných

důvodů užívá jen občas;

e) jde-li o byt zvláštního určení nebo o byt v domě zvláštního určení a

nájemce není zdravotně postižená osoba.

(3) Písemná výpověď pronajímatele musí být doručena nájemci. V písemné

výpovědi pronajímatele musí být uveden důvod výpovědi, výpovědní lhůta

(§ 710 odst. 2), poučení nájemce o možnosti podat do šedesáti dnů

žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu, a pokud nájemci podle

tohoto zákona přísluší bytová náhrada, závazek pronajímatele zajistit

nájemci odpovídající bytovou náhradu.

(4) Má-li nájemce právo na náhradní byt nebo na náhradní ubytování, je

povinen byt vyklidit do 15 dnů po zajištění odpovídajícího náhradního

bytu nebo náhradního ubytování.

(5) Nájemce není povinen byt vyklidit, pokud podá ve lhůtě šedesáti dnů

ode dne doručení výpovědi žalobu na určení neplatnosti výpovědi a

řízení není ukončeno pravomocným rozhodnutím soudu.

§ 711a

(1) Pronajímatel může vypovědět nájem pouze s přivolením soudu v těchto

případech:

a) potřebuje-li pronajímatel byt pro sebe, manžela, pro své děti,

vnuky, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence;

b) jestliže nájemce přestal vykonávat práci pro pronajímatele a

pronajímatel potřebuje služební byt pro jiného nájemce, který pro něho

bude pracovat;

c) je-li potřebné z důvodu veřejného zájmu s bytem nebo s domem naložit

tak, že byt nelze užívat nebo vyžaduje-li byt nebo dům opravy, při

jejichž provádění nelze byt nebo dům delší dobu užívat;

d) jde-li o byt, který souvisí stavebně s prostory určenými k

provozování obchodu nebo jiné podnikatelské činnosti a nájemce nebo

vlastník těchto nebytových prostorů chce tento byt užívat.

(2) Písemná výpověď pronajímatele musí být doručena nájemci. V písemné

výpovědi pronajímatele musí být uveden důvod výpovědi a výpovědní lhůta

(§ 710 odst. 2).

(3) V případě výpovědi dané z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a),

c) a d) je pronajímatel povinen uhradit nájemci nezbytné stěhovací

náklady, pokud nedojde k jiné dohodě.

(4) Jde-li o byt zvláštního určení nebo o byt v domě zvláštního určení,

lze vypovědět nájem podle odstavce 1 jen po předchozím souhlasu toho,

kdo svým nákladem takový byt zřídil, podílel se na jeho zřízení, nebo

jeho právního nástupce. Pokud byl byt zvláštního určení zřízen ze

státních prostředků nebo stát na jeho zřízení přispěl, lze nájem

vypovědět jen na základě předchozího rozhodnutí příslušného úřadu.

(5) Jestliže pronajímatel bez vážných důvodů nevyužil vyklizeného bytu

k účelu, pro který vypověděl nájem bytu, může soud na návrh nájemce

rozhodnout, že pronajímatel je povinen dodatečně uhradit nájemci, který

byt uvolnil, stěhovací náklady a další náklady spojené s potřebnou

úpravou náhradního bytu. Soud může dále uložit pronajímateli, aby

nájemci uhradil rozdíl ve výši nájemného z dosavadního bytu a z bytu

náhradního, až za dobu pěti let, počínaje měsícem, v němž se nájemce

přestěhoval do náhradního bytu, nejdéle však do doby, kdy nájemce

ukončil nájem náhradního bytu. Právo nájemce na úhradu rozdílu v

nájemném se v období pěti let nepromlčí. Jiné nároky nájemce tím nejsou

dotčeny. Dále soud může na návrh toho, kdo poskytl bytovou náhradu,

uložit pronajímateli, aby mu uhradil přiměřenou náhradu.

(6)Nájemcejepovinen vyklidit byt do 15 dnů po zajištění

odpovídajícího náhradního bytu nebo náhradního ubytování.

nadpis vypuštěn

§ 712

(1) Bytovými náhradami jsou náhradní byt a náhradní ubytování.

(2) Náhradním bytem je byt, který podle velikosti a vybavení zajišťuje

lidsky důstojné ubytování nájemce a členů jeho domácnosti. Skončí-li

nájemní poměr výpovědí pronajímatele z důvodů podle § 711a odst. 1

písm. a), b), c) a d), má nájemce právo na náhradní byt, který je podle

místních podmínek zásadně rovnocenný bytu, který má vyklidit (přiměřený

náhradní byt). Soud může na návrh pronajímatele z důvodů zvláštního

zřetele hodných rozhodnout, že nájemce má právo na náhradní byt o menší

podlahové ploše než vyklizovaný byt. Skončí-li nájemní poměr výpovědí

pronajímatele z důvodů podle § 711a odst. 1 písm. b) a nájemce přestal

vykonávat práci pro pronajímatele bez vážných důvodů, stačí při

vyklizení poskytnout přístřeší. Soud může na návrh pronajímatele

rozhodnout, že z důvodů zvláštního zřetele hodných má nájemce právo na

náhradní byt o menší podlahové ploše, nižší kvalitě a méně vybavený,

popřípadě i byt mimo obec, než je vyklizovaný byt, nebo právo na

náhradní ubytování.

(3) V případech podle § 705 odst. 2 věty prvé postačí rozvedenému

manželovi,kterýjepovinen byt vyklidit, poskytnout náhradní

ubytování; soud však z důvodů zvláštního zřetele hodných rozhodne, že

rozvedený manžel má právo na náhradní byt. V případech podle § 705

odst. 1 a odst. 2 věta druhá má rozvedený manžel právo na náhradní byt;

soud může, jsou-li proto důvody zvláštního zřetele hodné, rozhodnout,

že rozvedený manžel má právo jen na náhradní ubytování.

(4) Náhradním ubytováním se rozumí byt o jedné místnosti nebo pokoj ve

svobodárně nebo podnájem v zařízené nebo nezařízené části bytu jiného

nájemce.

(5) Skončí-li nájemní poměr vypovědí pronajímatele podle § 711 odst. 2

písm. a), b), c) a d), stačí při vyklizení poskytnout přístřeší. Jde-li

o rodinu s nezletilými dětmi a skončil-li nájemní poměr výpovědí

pronajímatele podle § 711 odst. 1 písm. c) a d), může soud na návrh

nájemce, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, rozhodnout, že

nájemce má právo na náhradní ubytování, popřípadě na náhradní byt; v

těchto případech může být bytová náhrada poskytnuta i mimo obec, v níž

je vyklizovaný byt. Přístřeším se rozumí provizorium do doby, než si

nájemce opatří řádné ubytování a prostor k uskladnění jeho bytového

zařízení a ostatních věcí domácí a osobní potřeby.

(6) Pokud má nájemce právo na bytovou náhradu, není tento nájemce

povinen se z bytu vystěhovat a byt vyklidit, dokud pro něj není

odpovídající bytová náhrada zajištěna; společní nájemci mají nárok jen

na jednu bytovou náhradu.

§ 712a

V období mezi skončením nájemního poměru a posledním dnem lhůty k

vyklizení bytu mají pronajímatel a osoba, jejíž nájemní poměr skončil,

práva a povinnosti v rozsahu odpovídajícím ustanovením § 687 až 699 a

přiměřeně § 700 až § 702 odst. 1.

§ 713

(1) Jestliže služební byt po smrti nájemce nebo po rozvodu jeho

manželství užívají dále manžel, popřípadě osoby uvedené v § 706 odst.

1, nejsou povinny se z bytu vystěhovat, dokud jim není zajištěn

přiměřený náhradní byt. To platí i v případě, jestliže nájemce

služebního bytu opustí trvale společnou domácnost. V odůvodněných

případech soud může rozhodnout, že stačí náhradní byt o menší podlahové

ploše, nižší kvalitě a méně vybavený, popřípadě i byt mimo obec, než je

vyklizovaný byt nebo náhradní ubytování.

(2) Ustanovení odstavce 1 se přiměřeně použije i na byty zvláštního

určení a byty v domech zvláštního určení.

§ 714

Zánikem členství osoby v bytovém družstvu zanikne její nájem bytu.

Osoba, jejíž nájem bytu zanikl, není povinna se z bytu vystěhovat,

pokud jí není zajištěna bytová náhrada za podmínek uvedených v § 712

odst. 2 a 3, popřípadě poskytnuto přístřeší za podmínek uvedených v §

712 odst. 5. Vrácení členského podílu se může člen domáhat teprve po

vystěhování z bytu, a to ve lhůtě dané stanovami družstva.

Úprava práv nájemců při vzájemné výměně bytu

§ 715

Se souhlasem pronajímatelů se mohou nájemci dohodnout o výměně bytu.

Souhlas i dohoda musí mít písemnou formu. Odepře-li pronajímatel bez

závažných důvodů souhlas s výměnou bytu, může soud na návrh nájemce

rozhodnutím nahradit projev vůle pronajímatele.

§ 716

(1) Právo na splnění dohody o výměně bytu musí být uplatněno u soudu do

tří měsíců ode dne, kdy byl s dohodou vysloven souhlas; jinak právo

zanikne.

(2) Nastanou-li dodatečně u některého z účastníků takové závažné

okolnosti, že není možno splnění dohody na něm spravedlivě požadovat,

může od dohody odstoupit; musí však tak učinit bez zbytečného odkladu.

Povinnost k náhradě škody tím není dotčena.

ODDÍL PÁTÝ

Nájem obytných místností v zařízeních určených k trvalému bydlení

§ 717

(1) V zařízeních určených k trvalému bydlení vzniká nájem obytné

místnosti nájemní smlouvou uzavřenou mezi pronajímatelem a nájemcem.

(2) Jsou-li na užívání téže místnosti uzavřeny nájemní smlouvy s více

nájemci, je každý z nich samostatným nájemcem, a to v rozsahu, který mu

byl v dohodě vymezen.

§ 718

Je-li nájemce povinen se z obytné místnosti vystěhovat, stačí mu

poskytnout náhradní ubytování, pokud nájemní smlouvou nebylo účastníky

dohodnuto něco jiného. V případě, že nájem obytné místnosti skončil z

důvodů, pro které lze vypovědět nájem bytu podle § 711 odst. 2 písm.

a), b), c) a d), stačí při vyklizení poskytnout přístřeší.

ODDÍL ŠESTÝ

Podnájem bytu (části bytu)

§ 719

(1) Pronajatý byt nebo jeho část lze jinému přenechat do podnájmu na

dobu určenou ve smlouvě o podnájmu nebo bez určení doby jen s písemným

souhlasem pronajímatele. Není-li splněna tato podmínka, je smlouva

neplatná. Porušení této povinnosti se považuje za porušení povinnosti

nájemce podle § 711 odst. 2 písm. b). Smlouva o podnájmu musí mít

písemnou formu. Nebylo-li dohodnuto jinak, platí, že podnájem lze

vypovědět bez uvedení důvodů ve lhůtě podle § 710 odst. 2.

(2) Podnájem sjednaný bez určení doby skončí nejpozději se zánikem

nájmu. Byl-li podnájem sjednán na určitou dobu, skončí také uplynutím

této doby.

(3) Po skončení podnájmu nemá podnájemce právo na náhradní podnájem.

ODDÍL SEDMÝ

Nájem a podnájem nebytových prostor

§ 720

Nájem a podnájem nebytových prostor je upraven zvláštním zákonem.^6)

ODDÍL OSMÝ

Zvláštní ustanovení o podnikatelském nájmu věcí movitých

§ 721

(1) Má-li věc, která byla pronajata, vady, pro které ji nelze řádně

užívat, nebo které takové užívání ztěžují, má nájemce právo, aby mu

byla poskytnuta jiná věc sloužící témuž účelu. Kromě toho má právo na

prominutí nájemného nebo na slevu z nájemného za dobu, po kterou věc

nemohl pro její vadu řádně užívat buď vůbec, nebo jen za ztížených

podmínek.

(2) Právo na prominutí nebo na slevu z nájemného musí být uplatněno u

pronajímatele nejpozději do konce doby, na kterou byl nájem sjednán.

§ 722

(1) Za opotřebení věci způsobené řádným užíváním nájemce neodpovídá.

(2) Vzniklé poškození, ztrátu nebo zničení věci je nájemce povinen

ohlásitpronajímatelibez zbytečného odkladu. Povinnost nájemce

nahradit škodu se řídí ustanoveními tohoto zákona o odpovědnosti za

škodu; nájemce však neodpovídá za škodu, která vznikla tím, že ten, kdo

věc pronajal, nesplnil povinnost uloženou ustanovením § 617.

§ 723

(1) Vrátí-li nájemce věc po době dohodnuté ve smlouvě, je povinen

platit nájemné až do vrácení věci. Je-li nájemce s vrácením věci v

prodlení, je povinen zaplatit též poplatek z prodlení.

(2) Jestliže se věc ztratila nebo byla zničena, je nájemce povinen

platit nájemné a poplatek z prodlení, bylo-li jeho placení dohodnuto,

dokud ztrátu nebo zničení věci pronajímateli neohlásil nebo dokud se o

tom pronajímatel jinak nedozvěděl.

 
veškeré informace jsou publikovány bez záruk,© www.obcansky-zakonik.info - vytvořte si také své webové stránky