Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
!!! POZOR: web může poskytovat neaktuální informace
Hledat
Navigace: Občanský zákoník > Část osmá > Hlava první

Hlava první

Obecná ustanovení

ODDÍL PRVNÍ

§ 488

Závazkový právní vztah

Závazkovým vztahem je právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na

plnění (pohledávka) od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost splnit

závazek.

Vznik závazku

§ 489

Závazky vznikají z právních úkonů, zejména ze smluv, jakož i ze

způsobené škody, z bezdůvodného obohacení nebo z jiných skutečností

uvedených v zákoně.

§ 489a

zrušen

§ 490

Vznik smluv, kterými se zakládají závazky, se řídí ustanoveními § 43 a

násl., pokud dále není stanoveno jinak.

§ 491

(1)Závazkyvznikajízejména ze smluv tímto zákonem výslovně

upravených; mohou však vznikat i z jiných smluv v zákoně neupravených

(§ 51) a ze smíšených smluv obsahujících prvky různých smluv.

(2) Na závazky vznikající ze smluv v zákoně neupravených je třeba

použít ustanovení zákona, která upravují závazky jim nejbližší, pokud

samotná smlouva nestanoví jinak.

(3) Na závazky ze smíšené smlouvy je třeba přiměřeně použít ustanovení

zákona upravující závazky, které se smlouvou zakládají, pokud samotná

smlouva nestanoví jinak.

§ 492

Ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i

na závazky, vznikající na základě jiných skutečností upravených v

zákoně, není-li zvláštní úpravy.

§ 493

Závazkový vztah nelze měnit bez souhlasu jeho stran, pokud tento zákon

nestanoví jinak.

Obsah závazků

§ 494

Z platného závazku je dlužník povinen něco dát, konat, něčeho se zdržet

nebo něco trpět a věřitel je oprávněn to od něj požadovat.

§ 495

Platnosti závazku nebrání, není-li vyjádřen důvod, na základě kterého

je dlužník povinen plnit. Věřitel je však povinen prokázat důvod

závazku, s výjimkou cenných papírů hromadně vydaných nebo jiných

cenných papírů, pro které je zákonem stanoveno, že věřitel tuto

povinnost nemá.

§ 496

Není-li jakost výslovně sjednána, je dlužník povinen plnit určité

množství věcí určených v průměrné střední jakosti.

§ 497

Každý z účastníků si může vymínit odstoupení od smlouvy a sjednat pro

ten případ odstupné. Kdo smlouvu splní alespoň zčásti nebo přijme třeba

jen částečné plnění, nemůže již od smlouvy odstoupit, ani poskytne-li

odstupné.

nadpis vypuštěn

§ 498

Na to, co bylo dáno před uzavřením smlouvy některým účastníkem, hledí

se jako na zálohu.

Odpovědnost za vady

§ 499

Kdo přenechá jinému věc za úplatu, odpovídá za to, že věc v době plnění

má vlastnosti výslovně vymíněné nebo obvyklé, že je ji možno použít

podle povahy a účelu smlouvy nebo podle toho, co účastníci ujednali, a

že věc nemá právní vady.

§ 500

(1) Jde-li o vady zjevné nebo o vady, které lze zjistit z příslušné

evidence nemovitostí, nelze uplatňovat nárok z odpovědnosti za vady,

ledaže zcizitel výslovně ujistil, že věc je bez jakýchkoli vad.

(2) Za dluhy váznoucí na věci je odpovědný zcizitel.

§ 501

Přenechá-li se věc jak stojí a leží, neodpovídá zcizitel za její vady,

ledaže věc nemá vlastnost, o níž zcizitel prohlásil, že ji má, nebo

kterou si nabyvatel výslovně vymínil.

§ 502

(1) Zákon, jeho prováděcí předpis, dohoda účastníků nebo jednostranné

prohlášení zcizitele mohou stanovit, ve kterých případech se odpovídá

za vady, které se vyskytují do stanovené nebo sjednané doby po splnění.

(2) Účastníci mohou též dohodnout odpovědnost za vady, které se

vyskytnou do stanovené nebo sjednané doby od splnění nebo odpovědnost

podle přísnějších zásad, než stanoví zákon. O takové dohodě vydá

povinná osoba oprávněné osobě písemné potvrzení (záruční list).

§ 503

Chce-li nabyvatel uplatňovat nárok z odpovědnosti za vady, protože si

třetí osoby činí nárok na věc, musí to bez zbytečného odkladu oznámit

svémupředchůdci.Neučiní-litak, neztratí sice svůj nárok z

odpovědnosti za vady, ale jeho předchůdce může proti němu uplatnit

všechny námitky, které nebyly uplatněny proti třetí osobě.

§ 504

Nabyvatel může uplatňovat nárok z odpovědnosti za vady u soudu jen

tehdy, vytkl-li vady bez zbytečného odkladu po té, kdy měl možnost věc

prohlédnout. Nabyvatel může vadu vytknout nejpozději do šesti měsíců,

pokud zákon nestanoví jinak. Nevytkne-li v této lhůtě vadu, právo

zanikne.

§ 505

Jde-li o vady, za které se odpovídá podle § 502, je třeba vadu vytknout

nejpozději do uplynutí stanovené záruční doby.

§ 506

(1) Jakmile nabyvatel zjistí vadu převzaté věci, je povinen věc

uschovat po přiměřenou dobu, kterou určí zcizitel k přezkoumání vady.

(2) Jde-li o věc podléhající rychlé zkáze, může ji nabyvatel po

upozornění zcizitele bez prodlení prodat.

§ 507

(1) Nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni věc užívat dohodnutým

způsobem nebo řádně, je nabyvatel oprávněn domáhat se zrušení smlouvy.

Jinak se může nabyvatel domáhat buď přiměřené slevy z ceny nebo opravy

nebo doplnění toho, co chybí.

(2) Práva vyplývající z odpovědnosti za vady mohou být při jednotlivých

závazcích upravena zákonem nebo dohodnuta účastníky jinak.

§ 507a

zrušen

§ 507b

zrušen

§ 507c

zrušen

§ 508

Nárok z odpovědnosti za vady je třeba uplatnit u soudu v obecné

promlčecí době (§ 101), která počíná plynout ode dne, kdy nabyvatel

vytkl vady u zcizitele.

§ 509

(1) Oprávněný má právo na náhradu nutných nákladů, které mu vznikly v

souvislosti s uplatněním práva z odpovědnosti za vady. Toto právo je

třeba uplatnit u povinného nejpozději do jednoho měsíce po uplynutí

doby, ve které je třeba vytknout vady; jinak právo zanikne.

(2) Na běh promlčecí doby určené k uplatnění práv u soudu se přiměřeně

použije § 508.

nadpis vypuštěn

§ 510

Uplatnění nároku z odpovědnosti za vady nevylučuje nárok na náhradu

škody, která z vady vznikla.

ODDÍL DRUHÝ

Společné závazky a společná práva

Společné závazky

§ 511

(1) Jestliže je právním předpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno,

nebo účastníky dohodnuto, anebo vyplývá-li to z povahy plnění, že více

dlužníků má témuž věřiteli splnit dluh společně a nerozdílně, je

věřitel oprávněn požadovat plnění na kterémkoli z nich. Jestliže dluh

splní jeden dlužník, povinnost ostatních zanikne.

(2) Není-li právním předpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno, anebo

účastníky dohodnuto jinak, jsou podíly na dluhu všech dlužníků ve

vzájemném poměru stejné. Dlužník, proti němuž byl uplatněn nárok vyšší,

než odpovídá jeho podílu, je povinen bez zbytečného odkladu vyrozumět o

tom ostatní dlužníky a dát jim příležitost, aby uplatnili své námitky

proti pohledávce. Může na nich požadovat, aby dluh podle podílů na ně

připadajících splnili nebo aby jej v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili.

(3) Jestliže dlužník v rozsahu uplatněného nároku dluh sám splnil, je

oprávněn požadovat náhradu na ostatních podle jejich podílů. Pokud

nemůže některý z dlužníků svůj podíl splnit, rozvrhne se tento podíl

stejným dílem na všechny ostatní.

Společná práva

§ 512

(1) Má-li dlužník splnit dluh více věřitelům a jde-li o plnění

dělitelné, může každý věřitel požadovat jen svůj díl; není-li jiné

dohody, je dlužník oprávněn plnit každému z věřitelů stejný díl.

(2) Jde-li o plnění více věřitelům, které je nedělitelné, je dlužník

oprávněn plnit kterémukoli z věřitelů, nebylo-li dohodnuto něco jiného.

Splněním jednomu z věřitelů dluh zanikne. Dlužník však není povinen

plnitjednomuzesvýchspoluvěřitelůbez souhlasu ostatních

spoluvěřitelů. Nedohodnou-li se všichni spoluvěřitelé, může dlužník to,

co je dlužen, složit do soudní úschovy.

§ 513

Je-li dlužník zavázán ke stejnému plnění několika věřitelům, kteří jsou

podle zákona, podle rozhodnutí soudu nebo podle smlouvy vůči němu

oprávněni společně a nerozdílně, může kdokoli z věřitelů žádat celé

plnění a dlužník je povinen splnit v celém rozsahu tomu, kdo o plnění

požádá první.

§ 514

Splnil-li dlužník celý závazek jednomu z věřitelů, kteří jsou vůči němu

oprávněni společně a nerozdílně, nemohou již ostatní od něj nic žádat.

§ 515

(1) Zda spoluvěřitel, který dostal plnění nedělitelné nebo celé plnění,

které mohl žádat kterýkoli ze spoluvěřitelů, je ostatním spoluvěřitelům

něčím povinen, závisí na poměru mezi spoluvěřiteli.

(2) Obdobně platí, dostal-li spoluvěřitel více, než kolik na něj

připadá.

ODDÍL TŘETÍ

Změny v obsahu závazků

Dohoda stran

§ 516

(1) Účastníci mohou dohodou změnit vzájemná práva a povinnosti.

(2) Nevyplývá-li z dohody nepochybně, že sjednáním nového závazku má

dosavadní závazek zaniknout, vzniká nový závazek vedle dosavadního

závazku, jsou-li pro jeho vznik splněny zákonem požadované náležitosti.

(3) Zajištění práv, jichž se dohoda týká, trvá nadále. Jestliže však k

dohodě došlo bez souhlasu ručitele, může proti věřiteli namítat vše, co

by mohl namítat, kdyby dohody nebylo.

Prodlení dlužníka

§ 517

(1) Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.

Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu

poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění

dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen

jednotlivých plnění.

(2) Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo

požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle

tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení

a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

(3) Jde-li o prodlení s plněním věci, odpovídá dlužník za její ztrátu,

poškození nebo zničení, ledaže by k této škodě došlo i jinak.

§ 518

Byla-li ve smlouvě stanovena přesná doba plnění a ze smlouvy nebo z

povahy věci vyplývá, že na opožděném plnění nemůže mít věřitel zájem,

musí věřitel oznámit dlužníkovi bez zbytečného odkladu, že na plnění

trvá; jestliže tak neučiní, smlouva se od počátku ruší.

§ 519

Právo věřitele na náhradu škody způsobené prodlením dlužníka není

dotčeno; při prodlení s plněním peněžitého dluhu lze však náhradu škody

požadovat, jen pokud není kryta úroky z prodlení nebo poplatkem z

prodlení.

§ 520

K prodlení dlužníka nedojde, jestliže věřitel včas a řádně nabídnuté

plnění od něho nepřijme nebo mu neposkytne součinnost potřebnou ke

splnění dluhu. Jde-li o plnění věci, nese věřitel nebezpečí její

ztráty, zničení nebo poškození.

§ 521

Dojde-li k dohodě o tom, že bude ve splátkách plněn dluh již splatný a

chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách plnil i úroky z prodlení,

musí to být výslovně dohodnuto.

Prodlení věřitele

§ 522

Věřitel je v prodlení, jestliže nepřijal řádně nabídnuté plnění nebo

neposkytl v době plnění součinnost potřebnou ke splnění dluhu. V

takových případech je věřitel zejména povinen nahradit dlužníkovi

náklady, které mu tím vznikly. Dále na něj přechází nebezpečí nahodilé

zkázy věci. Kromě toho je dlužník oprávněn žádat od věřitele náhradu

jinýchškodzpůsobených mu prodlením, lze-li věřiteli přičítat

zavinění.

§ 523

Za dobu věřitelova prodlení není dlužník povinen platit úroky.

ODDÍL ČTVRTÝ

Změna v osobě věřitele nebo dlužníka

Postoupení pohledávky

§ 524

(1) Věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit

písemnou smlouvou jinému.

(2) S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna

práva s ní spojená.

§ 525

(1) Postoupit nelze pohledávku, která zaniká nejpozději smrtí věřitele

nebo jejíž obsah by se změnou věřitele změnil. Postoupit nelze ani

pohledávku, pokud nemůže být postižena výkonem rozhodnutí.

(2) Nelze postoupit pohledávku, jestliže by postoupení odporovalo

dohodě s dlužníkem.

§ 526

(1) Postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu

oznámitdlužníkovi.Dokudpostoupenípohledávky není oznámeno

dlužníkovinebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi

neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli.

(2) Oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník

oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení.

§ 527

(1)Bylo-lisjednáno postoupení pohledávky za úplatu, odpovídá

postupitel postupníkovi, jestliže

a) postupník se nestal místo postupitele věřitelem pohledávky s

dohodnutým obsahem,

b) dlužník splnil postupiteli závazek dříve, než byl povinen jej splnit

postupníkovi,

c) postoupená pohledávka nebo její část zanikla započtením nároku,

který měl dlužník vůči postupiteli.

(2) Za dobytnost postoupené pohledávky postupitel ručí do výše přijaté

úplaty spolu s úroky, jen když se k tomu postupníkovi písemně zavázal;

toto ručení však zaniká, jestliže postupník nevymáhá postoupenou

pohledávku na dlužníkovi bez zbytečného odkladu u soudu.

§ 528

(1) Jestliže splnění postoupené pohledávky je zajištěno zástavním

právem, ručením nebo jiným způsobem, je postupitel povinen o postoupení

pohledávky podat zprávu osobě, která zajištění závazku poskytla.

(2) Postupitel je povinen předat postupníkovi všechny doklady a

poskytnoutvšechny potřebné informace, jež se týkají postoupené

pohledávky.

§ 529

(1) Námitky proti pohledávce, které dlužník mohl uplatnit v době

postoupení, zůstávají mu zachovány i po postoupení pohledávky.

(2) Dlužník může použít k započtení vůči postupníkovi i své k započtení

způsobilé pohledávky, které měl vůči postupiteli v době, kdy mu bylo

oznámeno nebo prokázáno postoupení pohledávky (§ 526), jestliže je

oznámil bez zbytečného odkladu postupníkovi. Toto právo má dlužník i v

případě, že jeho pohledávky v době oznámení nebo prokázání postoupení

nebyly ještě splatné.

§ 530

(1) Na žádost postupníka může postupitel vymáhat postoupený nárok sám

svým jménem na účet postupníka. Jestliže postoupení pohledávky bylo

oznámeno nebo prokázáno dlužníkovi (§ 526), může postupitel pohledávku

vymáhat pouze v případě, že ji nevymáhá postupník a postupitel prokáže

dlužníkovi souhlas postupníka s tímto vymáháním.

(2)Vymáhá-li postupitel pohledávku, může dlužník použít své k

započtení způsobilé pohledávky, jež má dlužník vůči postupiteli v době

jejího vymáhání, nikoliv však pohledávky, jež má vůči postupníkovi.

Převzetí dluhu

§ 531

(1) Kdo se dohodne s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako

dlužník na jeho místo, jestliže k tomu dá věřitel souhlas. Souhlas

věřitele lze dát buď původnímu dlužníku nebo tomu, kdo dluh převzal.

(2) Kdo bez dohody s dlužníkem převezme dluh smlouvou s věřitelem,

stane se dlužníkem vedle původního dlužníka.

(3) Smlouva o převzetí dluhu vyžaduje, aby byla uzavřena písemnou

formou.

(4) Námitky, které má vůči věřiteli původní dlužník, může uplatnit i

osoba, která dluh převzala.

§ 532

Obsahzávazku se převzetím dluhu nemění, avšak zajištění dluhu

poskytnuté třetími osobami trvá jen tehdy, jestliže tyto osoby souhlasí

se změnou v osobě dlužníka.

Přistoupení k závazku

§ 533

Kdo bez souhlasu dlužníka dohodne písemně s věřitelem, že splní za

dlužníka jeho peněžitý závazek, stává se dlužníkem vedle původního

dlužníka a oba dlužníci jsou zavázáni společně a nerozdílně. Ustanovení

§ 531 odst. 4 zde platí obdobně.

§ 534

Kdo se s dlužníkem dohodne, že splní jeho závazek vůči jeho věřiteli,

má vůči dlužníkovi povinnost poskytovat plnění jeho věřiteli. Věřiteli

z toho však přímé právo nevznikne.

Poukázka

§ 535

Poukázkouse opravňuje poukazník vybrat plnění u poukázaného a

poukázaný se zmocňuje, aby splnil poukazníkovi na účet poukazatele.

Přímý nárok nabude poukazník proti poukázanému jen tehdy, obdrží-li

projev poukázaného, že poukázku přijímá.

§ 536

(1) Pokud je poukázaný to, co má plnit, již poukazateli dlužen, je vůči

němu povinen poukázce vyhovět. Jeho závazek zanikne, není-li jinak

dohodnuto, pouze tím, že splní podle poukázky poukazníkovi. Jestliže se

má poukázkou splnit dluh poukazatele u poukazníka, který s tím

souhlasil, je poukazník povinen poukázaného vyzvat, aby plnil.

(2) Jestliže nechce poukazník použít poukázku nebo odepírá-li poukázaný

poukázku přijmout nebo podle ní plnit, je poukazník povinen oznámit to

bez zbytečného odkladu poukazateli.

§ 537

Jestliže přijme poukázaný poukázku vůči poukazníkovi, může uplatnit jen

takové námitky, které se týkají platnosti přijetí nebo které vyplývají

z obsahu poukázky nebo z jeho vlastních vztahů k poukazníkovi.

§ 538

(1) Dokud poukázaný ještě nepřijal poukázku vůči poukazníkovi, může ji

poukazatel odvolat.

(2) Jestliže není mezi poukazatelem a poukázaným jiný právní důvod,

platí o právním vztahu mezi oběma ustanovení o příkazní smlouvě; avšak

poukázka nezanikne smrtí poukazatele nebo poukázaného. Zda a pokud

zrušení poukázky působí i proti poukazníkovi, řídí se právním vztahem

mezi ním a poukazatelem.

§ 539

Počala-li ve vztahu mezi poukazatelem a poukazníkem běžet promlčecí

doba ohledně závazku, jehož plnění je předmětem poukázky, a to před

dobou, kdy poukazníkovi došlo sdělení poukázaného o přijetí poukázky,

běžíod této doby promlčecí doba ve vztahu mezi poukázaným a

poukazníkem.

Poukázka na cenné papíry

§ 540

Peněžní ústav může vystavit na třetí osobu nebo na sebe písemnou

poukázku, znějící na plnění cenných papírů, aniž by v ní uvedl důvod

závazku.

§ 541

(1) Jestliže zní taková poukázka na řad, může být převedena rubopisem.

(2) Rubopisem přecházejí všechna práva z poukázky na osobu oprávněnou z

rubopisu.

§ 542

(1) Kdo přijme poukázku vystavenou peněžním ústavem, je povinen plnit

tomu, v jehož prospěch byla vystavena nebo na koho byla převedena.

(2) Osoba zavázaná poukázkou je povinna plnit, jen vydá-li se jí

kvitovaná poukázka. Proti osobě oprávněné rubopisem z poukázky může

činit pouze takové námitky, které vyplývají z obsahu poukázky nebo z

vlastních vztahů k oprávněnému.

§ 543

O náležitostech přijetí rubopisu, jakož i o tom, kdo je z rubopisu

oprávněn a jak toto oprávnění prokazuje, platí předpisy o směnkách.

Podle těchto ustanovení se rovněž posoudí, od koho může požadovat

poukázku ten, kdo o ni přišel.

ODDÍL PÁTÝ

Zajištění závazků

Smluvní pokuta

§ 544

(1) Sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní

pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu

zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne

škoda.

(2) Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena

výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

(3) Ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro

porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).

§ 545

(1) Nevyplývá-li z ujednání o smluvní pokutě něco jiného, je dlužník

zavázán plnit povinnost, jejíž splnění bylo zajištěno smluvní pokutou,

i po jejím zaplacení.

(2) Věřitel není oprávněn požadovat náhradu škody způsobené porušením

povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta, jestliže z ujednání

účastníků o smluvní pokutě nevyplývá něco jiného. Věřitel je oprávněn

domáhat se náhrady škody přesahující smluvní pokutu jen když to je mezi

účastníky dohodnuto.

(3) Nevyplývá-li z dohody něco jiného, není dlužník povinen smluvní

pokutu zaplatit, jestliže porušení povinnosti nezavinil.

Ručení

§ 546

Dohodou účastníků lze zajistit pohledávku ručením. Ručení vzniká

písemnýmprohlášením,jímž ručitel bere na sebe vůči věřiteli

povinnost, že pohledávku uspokojí, jestliže ji neuspokojí dlužník.

§ 547

Věřitel je povinen kdykoli a bez zbytečného odkladu sdělit ručiteli na

požádání výši své pohledávky.

§ 548

(1) Ručitel je povinen dluh splnit, nesplnil-li jej dlužník, ačkoli byl

k tomu věřitelem písemně vyzván.

(2) Ručitel může proti věřiteli uplatnit všechny námitky, které by měl

proti věřiteli dlužník.

(3) Uznání dluhu dlužníkem je účinné vůči ručiteli, jen když s ním

vysloví souhlas.

§ 549

Ručitel může plnění odepřít, pokud věřitel zavinil, že pohledávka

nemůže být uspokojena dlužníkem.

§ 550

Ručitel, který dluh splnil, je oprávněn požadovat na dlužníkovi náhradu

za plnění poskytnuté věřiteli.

§ 551

Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů

(1)Uspokojenípohledávkyvýživnéhopodle zvláštních právních

předpisů^3h) a jiné pohledávky, o níž tak stanoví zákon, lze zajistit

písemnou dohodou mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy. Při

provádění srážek se postupuje podle zvláštních právních předpisů^3i).

(2) Proti plátci mzdy nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem,

kdy byla plátci dohoda předložena.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro jiné příjmy, s nimiž se při

výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou.

§ 552

Zástavní smlouva

Pohledávkulzezajistit i zástavní smlouvou. Jak se zajišťuje

pohledávka zástavou věci nebo práva je upraveno v části o věcných

právech.

§ 553

Zajištění závazků převodem práva

(1) Splnění závazku může být zajištěno převodem práva dlužníka ve

prospěch věřitele (zajišťovací převod práva).

(2) Smlouva o zajišťovacím převodu práva musí být uzavřena písemně.

§ 554

Zajištění postoupením pohledávky

Pohledávkulzezajistit i postoupením pohledávky dlužníka nebo

pohledávky třetí osoby.

Jistota

§ 555

Závazek dát jistotu lze splnit zejména zřízením zástavního práva nebo

způsobilými ručiteli.

§ 556

Nikdo není povinen přijmout věc nebo právo jako jistotu do částky

vyšší, než kolik činí dvě třetiny jejich odhadní ceny.

§ 557

Vklady v bankách a spořitelnách (dále jen "peněžní ústav") a státní

cenné papíry jsou způsobilou jistotou do celé své výše.

§ 558

Uznání dluhu

Uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše,

má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové

uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho

promlčení.

ODDÍL ŠESTÝ

Zánik závazků

Splnění dluhu

§ 559

(1) Splněním dluh zanikne.

(2) Dluh musí být splněn řádně a včas.

§ 560

Mají-li si ze smlouvy plnit účastníci navzájem, může se domáhat splnění

závazku jen ten, kdo sám splnil svůj závazek dříve anebo je připraven

jej splnit. I ten, kdo je povinen plnit předem, může své plnění odepřít

až do té doby, kdy bude poskytnuto nebo zabezpečeno plnění vzájemné,

je-li plnění druhého účastníka ohroženo skutečnostmi, které nastaly u

druhého účastníka a které mu nebyly známy, když smlouvu uzavřel.

§ 561

(1) Lze-li závazek splnit více způsoby, má právo volby dlužník,

nebylo-li dohodnuto jinak. Od provedené volby však nelze odstoupit.

(2)Byla-li nahodilým zánikem některé věci volba zmařena, může

účastník, který měl právo volby, od smlouvy odstoupit.

§ 562

Dlužník splní dluh i tehdy, jestliže plní tomu, kdo předloží věřitelovo

potvrzení o tom, že je oprávněn přijmout plnění; to však neplatí,

jestliže dlužník věděl, že ten, kdo potvrzení předložil, není oprávněn

plnění přijmout.

§ 563

Není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena

v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl

o plnění věřitelem požádán.

§ 564

Je-li doba plnění ponechána na vůli dlužníka, určí ji na návrh věřitele

soud podle okolností případu tak, aby to bylo v souladu s dobrými

mravy.

§ 565

Jde-li o plnění ve splátkách, může věřitel žádat o zaplacení celé

pohledávky pro nesplnění některé splátky, jen bylo-li to dohodnuto nebo

v rozhodnutí určeno. Toto právo však může věřitel použít nejpozději do

splatnosti nejblíže příští splátky.

§ 566

Věřitel je povinen přijmout i částečné plnění, neodporuje-li to dohodě

nebo povaze pohledávky.

§ 567

(1) Dluh se plní na místě určeném dohodou účastníků. Není-li místo

plnění takto určeno, je jím bydliště nebo sídlo dlužníka.

(2)Plní-lidlužník peněžitý dluh prostřednictvím poskytovatele

platebníchslužeb,jedluhsplněnpřipsáním částky na účet

poskytovatele platebních služeb věřitele, není-li dohodnuto jinak.

(3) Plní-li dlužník peněžitý dluh poštovním poukazem, je dluh splněn

připsáním částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele nebo

vyplacením částky věřiteli v hotovosti, není-li dohodnuto jinak.

§ 568

Nemůže-li dlužník splnit svůj závazek věřiteli, protože věřitel je

nepřítomennebojevprodlení nebo má-li dlužník odůvodněné

pochybnosti, kdo je věřitelem, nebo věřitele nezná, nastávají účinky

splnění závazku, jestliže jeho předmět dlužník uloží do úřední úschovy.

Vynaložené nutné náklady s tím spojené nese věřitel.

§ 569

(1) Věřitel je povinen vydat dlužníkovi na jeho požádání písemné

potvrzení o tom, že dluh byl zcela nebo zčásti splněn.

(2) Dlužník je oprávněn plnění odepřít, nevydá-li mu věřitel zároveň

potvrzení.

Dohoda

§ 570

(1) Dohodne-li se věřitel s dlužníkem, že dosavadní závazek se

nahrazuje závazkem novým, dosavadní závazek zaniká a dlužník je povinen

plnit závazek nový.

(2) Nahrazuje-li se závazek zřízený písemnou formou, musí být dohoda o

zřízení nového závazku uzavřena písemně. Totéž platí, je-li nahrazován

promlčený závazek.

§ 571

Dosavadní závazek se pokládá za nahrazený pouze v rozsahu, který

nepochybně vyplývá z dohody o novém závazku.

§ 572

(1) Ručení a zástavní právo zajišťující závazek zaniklý zajišťují i

závazek, který nahrazuje závazek původní. Jestliže však ručitel nebo

osoby, vůči nimž mohou být uvedená práva uplatněna, neprojeví souhlas s

tím, aby byl zajištěn nový závazek, trvá zajištění jen v rozsahu

původního závazku a všechny námitky proti dosavadnímu závazku zůstávají

zachovány.

(2) Strany se mohou dohodnout, že nesplněný závazek nebo jeho část se

ruší, aniž by vznikl nový závazek. Nevyplývá-li z dohody něco jiného,

zrušovaný závazek zaniká, když návrh na jeho zrušení byl přijat druhou

stranou.

(3) Dohoda o zrušení závazku musí být uzavřena písemně, jestliže se

zrušuje závazek sjednaný písemně.

§ 573

Nevyplývá-li výslovně z písemné dohody o zrušení závazku něco jiného,

zaniká současně i závazek druhé strany a jestliže byl již splněn, má

druhá strana nárok na jeho vrácení, a to u peněžitého závazku spolu s

úroky. Dohodnou-li se strany na zrušení části závazku, zaniká závazek

druhé strany v rozsahu odpovídajícím zrušované části závazku.

§ 574

(1) Věřitel se může s dlužníkem dohodnout, že se vzdává svého práva

nebo že dluh promíjí; tato dohoda musí být uzavřena písemně.

(2) Dohoda, kterou se někdo vzdává práv, jež mohou v budoucnosti teprve

vzniknout, je neplatná.

Nemožnost plnění

§ 575

(1) Stane-li se plnění nemožným, povinnost dlužníka plnit zanikne.

(2) Plnění není nemožné, zejména lze-li je uskutečnit i za ztížených

podmínek, s většími náklady nebo až po sjednaném čase.

(3) Týká-li se nemožnost jen části plnění, zanikne povinnost jen pokud

jde o tuto část; věřitel má však právo ohledně zbývajícího plnění od

smlouvy odstoupit. Jestliže však vyplývá z povahy smlouvy nebo z účelu

plnění, jež byl dlužníkovi znám v době uzavření smlouvy, že plnění

zbytku závazku nemá pro věřitele žádný hospodářský význam, zaniká

závazek v celém rozsahu, ledaže věřitel bez zbytečného odkladu poté,

kdy se o nemožnosti části plnění dozvěděl, sdělí dlužníkovi, že na

zbytku plnění trvá.

§ 576

Stane-li se uskutečnění jednoho z více volitelných plnění nemožným,

omezuje se závazek na plnění zbývající. Jestliže však nemožnost tohoto

plnění je způsobena osobou, která nemá právo volby plnění, může druhá

strana od smlouvy odstoupit.

§ 577

(1) Dlužník je povinen bez zbytečného odkladu poté, co se doví o

skutečnosti, jež činí plnění nemožným, oznámit to věřiteli, jinak

odpovídá za škodu, která vznikne věřiteli tím, že nebyl včas o

nemožnosti vyrozuměn.

(2) Právo na vydání bezdůvodného obohacení není dotčeno.

§ 578

Uplynutí doby

Práva i povinnosti zaniknou uplynutím doby, na kterou byly omezeny.

§ 579

Smrt dlužníka nebo věřitele

(1) Smrtí dlužníka povinnost nezanikne, ledaže jejím obsahem bylo

plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem.

(2) Smrtí věřitele právo zanikne, bylo-li plnění omezeno jen na jeho

osobu;zanikneiprávo na bolestné a na náhradu za ztížení

společenského uplatnění.

Započtení

§ 580

Mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je

stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže

některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení.

Zániknastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k

započtení.

§ 581

(1)Započtení není přípustné proti pohledávce na náhradu škody

způsobené na zdraví, ledaže by šlo o vzájemnou pohledávku na náhradu

škody téhož druhu. Započtení není přípustné ani proti pohledávkám,

které nelze postihnout výkonem rozhodnutí.

(2) Započíst nelze pohledávky promlčené, pohledávky, kterých se nelze

domáhat u soudu, jakož i pohledávky z vkladů. Proti splatné pohledávce

nelze započíst pohledávku, která ještě není splatná.

(3) Dohodou účastníků lze započtením vyrovnat i pohledávky uvedené v

odstavcích 1 a 2.

(4) Započtení proti pohledávkám na výživné upravuje zákon o rodině.

§ 582

Výpověď

(1) Jestliže je sjednána smlouva na dobu neurčitou, jejímž předmětem je

závazek k nepřetržité nebo opakované činnosti, nebo závazek zdržet se

určité činnosti anebo strpět určitou činnost a nevyplývá-li ze zákona

nebo ze smlouvy způsob její výpovědi, lze smlouvu vypovědět ve lhůtě

tří měsíců ke konci kalendářního čtvrtletí.

(2) Výpověď je však neúčinná ohledně závazku zdržet se určité činnosti,

jestliže z jeho povahy nebo ze smlouvy vyplývá, že závazek je časově

neomezen.

§ 583

Neuplatnění práva

K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené době uplatněno, dochází

jen v případech v zákoně uvedených. K zániku soud přihlédne, i když to

dlužník nenamítne.

§ 584

Splynutí

Jestliže splyne jakýmkoli způsobem právo s povinností (závazkem) v

jedné osobě, zanikne právo i povinnost (závazek), nestanoví-li zákon

jinak.

Narovnání

§ 585

(1) Dohodou o narovnání mohou účastníci upravit práva mezi nimi sporná

nebo pochybná. Dohoda, kterou mají být mezi účastníky upravena veškerá

práva, netýká se práv, na něž účastník nemohl pomýšlet.

(2) Byl-li dosavadní závazek zřízen písemnou formou, musí být dohoda o

narovnání uzavřena písemně; totéž platí, týká-li se dohoda promlčeného

závazku.

(3) Dosavadní závazek je nahrazen závazkem, který vyplývá z narovnání.

§ 586

(1) Omyl o tom, co je mezi stranami sporné nebo pochybné, nezpůsobuje

neplatnost dohody o narovnání. Jestliže však omyl byl vyvolán lstí

jedné strany, může se druhá strana neplatnosti dovolat.

(2) Narovnání sjednané v dobré víře nepozbývá platnosti ani v případě,

že dodatečně vyjde najevo, že některá ze stran dohodnuté právo v době

sjednání narovnání neměla.

§ 587

I když strany prohlásí, že narovnáním jsou mezi nimi upravena veškerá

vzájemná práva, týkají se tyto účinky pouze právního vztahu, v němž

vznikla mezi nimi spornost nebo pochybnost, ledaže z obsahu narovnání

nepochybně vyplývá, že se narovnání týká i jiných vztahů.

 
veškeré informace jsou publikovány bez záruk,© www.obcansky-zakonik.info - vytvořte si také své webové stránky