Obecná ustanovení
ODDÍL PRVNÍ
§ 488
Závazkový právní vztah
Závazkovým vztahem je právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na
plnění (pohledávka) od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost splnit
závazek.
Vznik závazku
§ 489
Závazky vznikají z právních úkonů, zejména ze smluv, jakož i ze
způsobené škody, z bezdůvodného obohacení nebo z jiných skutečností
uvedených v zákoně.
§ 489a
zrušen
§ 490
Vznik smluv, kterými se zakládají závazky, se řídí ustanoveními § 43 a
násl., pokud dále není stanoveno jinak.
§ 491
(1)Závazkyvznikajízejména ze smluv tímto zákonem výslovně
upravených; mohou však vznikat i z jiných smluv v zákoně neupravených
(§ 51) a ze smíšených smluv obsahujících prvky různých smluv.
(2) Na závazky vznikající ze smluv v zákoně neupravených je třeba
použít ustanovení zákona, která upravují závazky jim nejbližší, pokud
samotná smlouva nestanoví jinak.
(3) Na závazky ze smíšené smlouvy je třeba přiměřeně použít ustanovení
zákona upravující závazky, které se smlouvou zakládají, pokud samotná
smlouva nestanoví jinak.
§ 492
Ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i
na závazky, vznikající na základě jiných skutečností upravených v
zákoně, není-li zvláštní úpravy.
§ 493
Závazkový vztah nelze měnit bez souhlasu jeho stran, pokud tento zákon
nestanoví jinak.
Obsah závazků
§ 494
Z platného závazku je dlužník povinen něco dát, konat, něčeho se zdržet
nebo něco trpět a věřitel je oprávněn to od něj požadovat.
§ 495
Platnosti závazku nebrání, není-li vyjádřen důvod, na základě kterého
je dlužník povinen plnit. Věřitel je však povinen prokázat důvod
závazku, s výjimkou cenných papírů hromadně vydaných nebo jiných
cenných papírů, pro které je zákonem stanoveno, že věřitel tuto
povinnost nemá.
§ 496
Není-li jakost výslovně sjednána, je dlužník povinen plnit určité
množství věcí určených v průměrné střední jakosti.
§ 497
Každý z účastníků si může vymínit odstoupení od smlouvy a sjednat pro
ten případ odstupné. Kdo smlouvu splní alespoň zčásti nebo přijme třeba
jen částečné plnění, nemůže již od smlouvy odstoupit, ani poskytne-li
odstupné.
nadpis vypuštěn
§ 498
Na to, co bylo dáno před uzavřením smlouvy některým účastníkem, hledí
se jako na zálohu.
Odpovědnost za vady
§ 499
Kdo přenechá jinému věc za úplatu, odpovídá za to, že věc v době plnění
má vlastnosti výslovně vymíněné nebo obvyklé, že je ji možno použít
podle povahy a účelu smlouvy nebo podle toho, co účastníci ujednali, a
že věc nemá právní vady.
§ 500
(1) Jde-li o vady zjevné nebo o vady, které lze zjistit z příslušné
evidence nemovitostí, nelze uplatňovat nárok z odpovědnosti za vady,
ledaže zcizitel výslovně ujistil, že věc je bez jakýchkoli vad.
(2) Za dluhy váznoucí na věci je odpovědný zcizitel.
§ 501
Přenechá-li se věc jak stojí a leží, neodpovídá zcizitel za její vady,
ledaže věc nemá vlastnost, o níž zcizitel prohlásil, že ji má, nebo
kterou si nabyvatel výslovně vymínil.
§ 502
(1) Zákon, jeho prováděcí předpis, dohoda účastníků nebo jednostranné
prohlášení zcizitele mohou stanovit, ve kterých případech se odpovídá
za vady, které se vyskytují do stanovené nebo sjednané doby po splnění.
(2) Účastníci mohou též dohodnout odpovědnost za vady, které se
vyskytnou do stanovené nebo sjednané doby od splnění nebo odpovědnost
podle přísnějších zásad, než stanoví zákon. O takové dohodě vydá
povinná osoba oprávněné osobě písemné potvrzení (záruční list).
§ 503
Chce-li nabyvatel uplatňovat nárok z odpovědnosti za vady, protože si
třetí osoby činí nárok na věc, musí to bez zbytečného odkladu oznámit
svémupředchůdci.Neučiní-litak, neztratí sice svůj nárok z
odpovědnosti za vady, ale jeho předchůdce může proti němu uplatnit
všechny námitky, které nebyly uplatněny proti třetí osobě.
§ 504
Nabyvatel může uplatňovat nárok z odpovědnosti za vady u soudu jen
tehdy, vytkl-li vady bez zbytečného odkladu po té, kdy měl možnost věc
prohlédnout. Nabyvatel může vadu vytknout nejpozději do šesti měsíců,
pokud zákon nestanoví jinak. Nevytkne-li v této lhůtě vadu, právo
zanikne.
§ 505
Jde-li o vady, za které se odpovídá podle § 502, je třeba vadu vytknout
nejpozději do uplynutí stanovené záruční doby.
§ 506
(1) Jakmile nabyvatel zjistí vadu převzaté věci, je povinen věc
uschovat po přiměřenou dobu, kterou určí zcizitel k přezkoumání vady.
(2) Jde-li o věc podléhající rychlé zkáze, může ji nabyvatel po
upozornění zcizitele bez prodlení prodat.
§ 507
(1) Nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni věc užívat dohodnutým
způsobem nebo řádně, je nabyvatel oprávněn domáhat se zrušení smlouvy.
Jinak se může nabyvatel domáhat buď přiměřené slevy z ceny nebo opravy
nebo doplnění toho, co chybí.
(2) Práva vyplývající z odpovědnosti za vady mohou být při jednotlivých
závazcích upravena zákonem nebo dohodnuta účastníky jinak.
§ 507a
zrušen
§ 507b
zrušen
§ 507c
zrušen
§ 508
Nárok z odpovědnosti za vady je třeba uplatnit u soudu v obecné
promlčecí době (§ 101), která počíná plynout ode dne, kdy nabyvatel
vytkl vady u zcizitele.
§ 509
(1) Oprávněný má právo na náhradu nutných nákladů, které mu vznikly v
souvislosti s uplatněním práva z odpovědnosti za vady. Toto právo je
třeba uplatnit u povinného nejpozději do jednoho měsíce po uplynutí
doby, ve které je třeba vytknout vady; jinak právo zanikne.
(2) Na běh promlčecí doby určené k uplatnění práv u soudu se přiměřeně
použije § 508.
nadpis vypuštěn
§ 510
Uplatnění nároku z odpovědnosti za vady nevylučuje nárok na náhradu
škody, která z vady vznikla.
ODDÍL DRUHÝ
Společné závazky a společná práva
Společné závazky
§ 511
(1) Jestliže je právním předpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno,
nebo účastníky dohodnuto, anebo vyplývá-li to z povahy plnění, že více
dlužníků má témuž věřiteli splnit dluh společně a nerozdílně, je
věřitel oprávněn požadovat plnění na kterémkoli z nich. Jestliže dluh
splní jeden dlužník, povinnost ostatních zanikne.
(2) Není-li právním předpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno, anebo
účastníky dohodnuto jinak, jsou podíly na dluhu všech dlužníků ve
vzájemném poměru stejné. Dlužník, proti němuž byl uplatněn nárok vyšší,
než odpovídá jeho podílu, je povinen bez zbytečného odkladu vyrozumět o
tom ostatní dlužníky a dát jim příležitost, aby uplatnili své námitky
proti pohledávce. Může na nich požadovat, aby dluh podle podílů na ně
připadajících splnili nebo aby jej v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili.
(3) Jestliže dlužník v rozsahu uplatněného nároku dluh sám splnil, je
oprávněn požadovat náhradu na ostatních podle jejich podílů. Pokud
nemůže některý z dlužníků svůj podíl splnit, rozvrhne se tento podíl
stejným dílem na všechny ostatní.
Společná práva
§ 512
(1) Má-li dlužník splnit dluh více věřitelům a jde-li o plnění
dělitelné, může každý věřitel požadovat jen svůj díl; není-li jiné
dohody, je dlužník oprávněn plnit každému z věřitelů stejný díl.
(2) Jde-li o plnění více věřitelům, které je nedělitelné, je dlužník
oprávněn plnit kterémukoli z věřitelů, nebylo-li dohodnuto něco jiného.
Splněním jednomu z věřitelů dluh zanikne. Dlužník však není povinen
plnitjednomuzesvýchspoluvěřitelůbez souhlasu ostatních
spoluvěřitelů. Nedohodnou-li se všichni spoluvěřitelé, může dlužník to,
co je dlužen, složit do soudní úschovy.
§ 513
Je-li dlužník zavázán ke stejnému plnění několika věřitelům, kteří jsou
podle zákona, podle rozhodnutí soudu nebo podle smlouvy vůči němu
oprávněni společně a nerozdílně, může kdokoli z věřitelů žádat celé
plnění a dlužník je povinen splnit v celém rozsahu tomu, kdo o plnění
požádá první.
§ 514
Splnil-li dlužník celý závazek jednomu z věřitelů, kteří jsou vůči němu
oprávněni společně a nerozdílně, nemohou již ostatní od něj nic žádat.
§ 515
(1) Zda spoluvěřitel, který dostal plnění nedělitelné nebo celé plnění,
které mohl žádat kterýkoli ze spoluvěřitelů, je ostatním spoluvěřitelům
něčím povinen, závisí na poměru mezi spoluvěřiteli.
(2) Obdobně platí, dostal-li spoluvěřitel více, než kolik na něj
připadá.
ODDÍL TŘETÍ
Změny v obsahu závazků
Dohoda stran
§ 516
(1) Účastníci mohou dohodou změnit vzájemná práva a povinnosti.
(2) Nevyplývá-li z dohody nepochybně, že sjednáním nového závazku má
dosavadní závazek zaniknout, vzniká nový závazek vedle dosavadního
závazku, jsou-li pro jeho vznik splněny zákonem požadované náležitosti.
(3) Zajištění práv, jichž se dohoda týká, trvá nadále. Jestliže však k
dohodě došlo bez souhlasu ručitele, může proti věřiteli namítat vše, co
by mohl namítat, kdyby dohody nebylo.
Prodlení dlužníka
§ 517
(1) Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.
Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu
poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění
dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen
jednotlivých plnění.
(2) Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo
požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle
tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení
a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
(3) Jde-li o prodlení s plněním věci, odpovídá dlužník za její ztrátu,
poškození nebo zničení, ledaže by k této škodě došlo i jinak.
§ 518
Byla-li ve smlouvě stanovena přesná doba plnění a ze smlouvy nebo z
povahy věci vyplývá, že na opožděném plnění nemůže mít věřitel zájem,
musí věřitel oznámit dlužníkovi bez zbytečného odkladu, že na plnění
trvá; jestliže tak neučiní, smlouva se od počátku ruší.
§ 519
Právo věřitele na náhradu škody způsobené prodlením dlužníka není
dotčeno; při prodlení s plněním peněžitého dluhu lze však náhradu škody
požadovat, jen pokud není kryta úroky z prodlení nebo poplatkem z
prodlení.
§ 520
K prodlení dlužníka nedojde, jestliže věřitel včas a řádně nabídnuté
plnění od něho nepřijme nebo mu neposkytne součinnost potřebnou ke
splnění dluhu. Jde-li o plnění věci, nese věřitel nebezpečí její
ztráty, zničení nebo poškození.
§ 521
Dojde-li k dohodě o tom, že bude ve splátkách plněn dluh již splatný a
chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách plnil i úroky z prodlení,
musí to být výslovně dohodnuto.
Prodlení věřitele
§ 522
Věřitel je v prodlení, jestliže nepřijal řádně nabídnuté plnění nebo
neposkytl v době plnění součinnost potřebnou ke splnění dluhu. V
takových případech je věřitel zejména povinen nahradit dlužníkovi
náklady, které mu tím vznikly. Dále na něj přechází nebezpečí nahodilé
zkázy věci. Kromě toho je dlužník oprávněn žádat od věřitele náhradu
jinýchškodzpůsobených mu prodlením, lze-li věřiteli přičítat
zavinění.
§ 523
Za dobu věřitelova prodlení není dlužník povinen platit úroky.
ODDÍL ČTVRTÝ
Změna v osobě věřitele nebo dlužníka
Postoupení pohledávky
§ 524
(1) Věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit
písemnou smlouvou jinému.
(2) S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna
práva s ní spojená.
§ 525
(1) Postoupit nelze pohledávku, která zaniká nejpozději smrtí věřitele
nebo jejíž obsah by se změnou věřitele změnil. Postoupit nelze ani
pohledávku, pokud nemůže být postižena výkonem rozhodnutí.
(2) Nelze postoupit pohledávku, jestliže by postoupení odporovalo
dohodě s dlužníkem.
§ 526
(1) Postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu
oznámitdlužníkovi.Dokudpostoupenípohledávky není oznámeno
dlužníkovinebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi
neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli.
(2) Oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník
oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení.
§ 527
(1)Bylo-lisjednáno postoupení pohledávky za úplatu, odpovídá
postupitel postupníkovi, jestliže
a) postupník se nestal místo postupitele věřitelem pohledávky s
dohodnutým obsahem,
b) dlužník splnil postupiteli závazek dříve, než byl povinen jej splnit
postupníkovi,
c) postoupená pohledávka nebo její část zanikla započtením nároku,
který měl dlužník vůči postupiteli.
(2) Za dobytnost postoupené pohledávky postupitel ručí do výše přijaté
úplaty spolu s úroky, jen když se k tomu postupníkovi písemně zavázal;
toto ručení však zaniká, jestliže postupník nevymáhá postoupenou
pohledávku na dlužníkovi bez zbytečného odkladu u soudu.
§ 528
(1) Jestliže splnění postoupené pohledávky je zajištěno zástavním
právem, ručením nebo jiným způsobem, je postupitel povinen o postoupení
pohledávky podat zprávu osobě, která zajištění závazku poskytla.
(2) Postupitel je povinen předat postupníkovi všechny doklady a
poskytnoutvšechny potřebné informace, jež se týkají postoupené
pohledávky.
§ 529
(1) Námitky proti pohledávce, které dlužník mohl uplatnit v době
postoupení, zůstávají mu zachovány i po postoupení pohledávky.
(2) Dlužník může použít k započtení vůči postupníkovi i své k započtení
způsobilé pohledávky, které měl vůči postupiteli v době, kdy mu bylo
oznámeno nebo prokázáno postoupení pohledávky (§ 526), jestliže je
oznámil bez zbytečného odkladu postupníkovi. Toto právo má dlužník i v
případě, že jeho pohledávky v době oznámení nebo prokázání postoupení
nebyly ještě splatné.
§ 530
(1) Na žádost postupníka může postupitel vymáhat postoupený nárok sám
svým jménem na účet postupníka. Jestliže postoupení pohledávky bylo
oznámeno nebo prokázáno dlužníkovi (§ 526), může postupitel pohledávku
vymáhat pouze v případě, že ji nevymáhá postupník a postupitel prokáže
dlužníkovi souhlas postupníka s tímto vymáháním.
(2)Vymáhá-li postupitel pohledávku, může dlužník použít své k
započtení způsobilé pohledávky, jež má dlužník vůči postupiteli v době
jejího vymáhání, nikoliv však pohledávky, jež má vůči postupníkovi.
Převzetí dluhu
§ 531
(1) Kdo se dohodne s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako
dlužník na jeho místo, jestliže k tomu dá věřitel souhlas. Souhlas
věřitele lze dát buď původnímu dlužníku nebo tomu, kdo dluh převzal.
(2) Kdo bez dohody s dlužníkem převezme dluh smlouvou s věřitelem,
stane se dlužníkem vedle původního dlužníka.
(3) Smlouva o převzetí dluhu vyžaduje, aby byla uzavřena písemnou
formou.
(4) Námitky, které má vůči věřiteli původní dlužník, může uplatnit i
osoba, která dluh převzala.
§ 532
Obsahzávazku se převzetím dluhu nemění, avšak zajištění dluhu
poskytnuté třetími osobami trvá jen tehdy, jestliže tyto osoby souhlasí
se změnou v osobě dlužníka.
Přistoupení k závazku
§ 533
Kdo bez souhlasu dlužníka dohodne písemně s věřitelem, že splní za
dlužníka jeho peněžitý závazek, stává se dlužníkem vedle původního
dlužníka a oba dlužníci jsou zavázáni společně a nerozdílně. Ustanovení
§ 531 odst. 4 zde platí obdobně.
§ 534
Kdo se s dlužníkem dohodne, že splní jeho závazek vůči jeho věřiteli,
má vůči dlužníkovi povinnost poskytovat plnění jeho věřiteli. Věřiteli
z toho však přímé právo nevznikne.
Poukázka
§ 535
Poukázkouse opravňuje poukazník vybrat plnění u poukázaného a
poukázaný se zmocňuje, aby splnil poukazníkovi na účet poukazatele.
Přímý nárok nabude poukazník proti poukázanému jen tehdy, obdrží-li
projev poukázaného, že poukázku přijímá.
§ 536
(1) Pokud je poukázaný to, co má plnit, již poukazateli dlužen, je vůči
němu povinen poukázce vyhovět. Jeho závazek zanikne, není-li jinak
dohodnuto, pouze tím, že splní podle poukázky poukazníkovi. Jestliže se
má poukázkou splnit dluh poukazatele u poukazníka, který s tím
souhlasil, je poukazník povinen poukázaného vyzvat, aby plnil.
(2) Jestliže nechce poukazník použít poukázku nebo odepírá-li poukázaný
poukázku přijmout nebo podle ní plnit, je poukazník povinen oznámit to
bez zbytečného odkladu poukazateli.
§ 537
Jestliže přijme poukázaný poukázku vůči poukazníkovi, může uplatnit jen
takové námitky, které se týkají platnosti přijetí nebo které vyplývají
z obsahu poukázky nebo z jeho vlastních vztahů k poukazníkovi.
§ 538
(1) Dokud poukázaný ještě nepřijal poukázku vůči poukazníkovi, může ji
poukazatel odvolat.
(2) Jestliže není mezi poukazatelem a poukázaným jiný právní důvod,
platí o právním vztahu mezi oběma ustanovení o příkazní smlouvě; avšak
poukázka nezanikne smrtí poukazatele nebo poukázaného. Zda a pokud
zrušení poukázky působí i proti poukazníkovi, řídí se právním vztahem
mezi ním a poukazatelem.
§ 539
Počala-li ve vztahu mezi poukazatelem a poukazníkem běžet promlčecí
doba ohledně závazku, jehož plnění je předmětem poukázky, a to před
dobou, kdy poukazníkovi došlo sdělení poukázaného o přijetí poukázky,
běžíod této doby promlčecí doba ve vztahu mezi poukázaným a
poukazníkem.
Poukázka na cenné papíry
§ 540
Peněžní ústav může vystavit na třetí osobu nebo na sebe písemnou
poukázku, znějící na plnění cenných papírů, aniž by v ní uvedl důvod
závazku.
§ 541
(1) Jestliže zní taková poukázka na řad, může být převedena rubopisem.
(2) Rubopisem přecházejí všechna práva z poukázky na osobu oprávněnou z
rubopisu.
§ 542
(1) Kdo přijme poukázku vystavenou peněžním ústavem, je povinen plnit
tomu, v jehož prospěch byla vystavena nebo na koho byla převedena.
(2) Osoba zavázaná poukázkou je povinna plnit, jen vydá-li se jí
kvitovaná poukázka. Proti osobě oprávněné rubopisem z poukázky může
činit pouze takové námitky, které vyplývají z obsahu poukázky nebo z
vlastních vztahů k oprávněnému.
§ 543
O náležitostech přijetí rubopisu, jakož i o tom, kdo je z rubopisu
oprávněn a jak toto oprávnění prokazuje, platí předpisy o směnkách.
Podle těchto ustanovení se rovněž posoudí, od koho může požadovat
poukázku ten, kdo o ni přišel.
ODDÍL PÁTÝ
Zajištění závazků
Smluvní pokuta
§ 544
(1) Sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní
pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu
zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne
škoda.
(2) Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena
výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.
(3) Ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro
porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).
§ 545
(1) Nevyplývá-li z ujednání o smluvní pokutě něco jiného, je dlužník
zavázán plnit povinnost, jejíž splnění bylo zajištěno smluvní pokutou,
i po jejím zaplacení.
(2) Věřitel není oprávněn požadovat náhradu škody způsobené porušením
povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta, jestliže z ujednání
účastníků o smluvní pokutě nevyplývá něco jiného. Věřitel je oprávněn
domáhat se náhrady škody přesahující smluvní pokutu jen když to je mezi
účastníky dohodnuto.
(3) Nevyplývá-li z dohody něco jiného, není dlužník povinen smluvní
pokutu zaplatit, jestliže porušení povinnosti nezavinil.
Ručení
§ 546
Dohodou účastníků lze zajistit pohledávku ručením. Ručení vzniká
písemnýmprohlášením,jímž ručitel bere na sebe vůči věřiteli
povinnost, že pohledávku uspokojí, jestliže ji neuspokojí dlužník.
§ 547
Věřitel je povinen kdykoli a bez zbytečného odkladu sdělit ručiteli na
požádání výši své pohledávky.
§ 548
(1) Ručitel je povinen dluh splnit, nesplnil-li jej dlužník, ačkoli byl
k tomu věřitelem písemně vyzván.
(2) Ručitel může proti věřiteli uplatnit všechny námitky, které by měl
proti věřiteli dlužník.
(3) Uznání dluhu dlužníkem je účinné vůči ručiteli, jen když s ním
vysloví souhlas.
§ 549
Ručitel může plnění odepřít, pokud věřitel zavinil, že pohledávka
nemůže být uspokojena dlužníkem.
§ 550
Ručitel, který dluh splnil, je oprávněn požadovat na dlužníkovi náhradu
za plnění poskytnuté věřiteli.
§ 551
Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů
(1)Uspokojenípohledávkyvýživnéhopodle zvláštních právních
předpisů^3h) a jiné pohledávky, o níž tak stanoví zákon, lze zajistit
písemnou dohodou mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy. Při
provádění srážek se postupuje podle zvláštních právních předpisů^3i).
(2) Proti plátci mzdy nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem,
kdy byla plátci dohoda předložena.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro jiné příjmy, s nimiž se při
výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou.
§ 552
Zástavní smlouva
Pohledávkulzezajistit i zástavní smlouvou. Jak se zajišťuje
pohledávka zástavou věci nebo práva je upraveno v části o věcných
právech.
§ 553
Zajištění závazků převodem práva
(1) Splnění závazku může být zajištěno převodem práva dlužníka ve
prospěch věřitele (zajišťovací převod práva).
(2) Smlouva o zajišťovacím převodu práva musí být uzavřena písemně.
§ 554
Zajištění postoupením pohledávky
Pohledávkulzezajistit i postoupením pohledávky dlužníka nebo
pohledávky třetí osoby.
Jistota
§ 555
Závazek dát jistotu lze splnit zejména zřízením zástavního práva nebo
způsobilými ručiteli.
§ 556
Nikdo není povinen přijmout věc nebo právo jako jistotu do částky
vyšší, než kolik činí dvě třetiny jejich odhadní ceny.
§ 557
Vklady v bankách a spořitelnách (dále jen "peněžní ústav") a státní
cenné papíry jsou způsobilou jistotou do celé své výše.
§ 558
Uznání dluhu
Uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše,
má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové
uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho
promlčení.
ODDÍL ŠESTÝ
Zánik závazků
Splnění dluhu
§ 559
(1) Splněním dluh zanikne.
(2) Dluh musí být splněn řádně a včas.
§ 560
Mají-li si ze smlouvy plnit účastníci navzájem, může se domáhat splnění
závazku jen ten, kdo sám splnil svůj závazek dříve anebo je připraven
jej splnit. I ten, kdo je povinen plnit předem, může své plnění odepřít
až do té doby, kdy bude poskytnuto nebo zabezpečeno plnění vzájemné,
je-li plnění druhého účastníka ohroženo skutečnostmi, které nastaly u
druhého účastníka a které mu nebyly známy, když smlouvu uzavřel.
§ 561
(1) Lze-li závazek splnit více způsoby, má právo volby dlužník,
nebylo-li dohodnuto jinak. Od provedené volby však nelze odstoupit.
(2)Byla-li nahodilým zánikem některé věci volba zmařena, může
účastník, který měl právo volby, od smlouvy odstoupit.
§ 562
Dlužník splní dluh i tehdy, jestliže plní tomu, kdo předloží věřitelovo
potvrzení o tom, že je oprávněn přijmout plnění; to však neplatí,
jestliže dlužník věděl, že ten, kdo potvrzení předložil, není oprávněn
plnění přijmout.
§ 563
Není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena
v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl
o plnění věřitelem požádán.
§ 564
Je-li doba plnění ponechána na vůli dlužníka, určí ji na návrh věřitele
soud podle okolností případu tak, aby to bylo v souladu s dobrými
mravy.
§ 565
Jde-li o plnění ve splátkách, může věřitel žádat o zaplacení celé
pohledávky pro nesplnění některé splátky, jen bylo-li to dohodnuto nebo
v rozhodnutí určeno. Toto právo však může věřitel použít nejpozději do
splatnosti nejblíže příští splátky.
§ 566
Věřitel je povinen přijmout i částečné plnění, neodporuje-li to dohodě
nebo povaze pohledávky.
§ 567
(1) Dluh se plní na místě určeném dohodou účastníků. Není-li místo
plnění takto určeno, je jím bydliště nebo sídlo dlužníka.
(2)Plní-lidlužník peněžitý dluh prostřednictvím poskytovatele
platebníchslužeb,jedluhsplněnpřipsáním částky na účet
poskytovatele platebních služeb věřitele, není-li dohodnuto jinak.
(3) Plní-li dlužník peněžitý dluh poštovním poukazem, je dluh splněn
připsáním částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele nebo
vyplacením částky věřiteli v hotovosti, není-li dohodnuto jinak.
§ 568
Nemůže-li dlužník splnit svůj závazek věřiteli, protože věřitel je
nepřítomennebojevprodlení nebo má-li dlužník odůvodněné
pochybnosti, kdo je věřitelem, nebo věřitele nezná, nastávají účinky
splnění závazku, jestliže jeho předmět dlužník uloží do úřední úschovy.
Vynaložené nutné náklady s tím spojené nese věřitel.
§ 569
(1) Věřitel je povinen vydat dlužníkovi na jeho požádání písemné
potvrzení o tom, že dluh byl zcela nebo zčásti splněn.
(2) Dlužník je oprávněn plnění odepřít, nevydá-li mu věřitel zároveň
potvrzení.
Dohoda
§ 570
(1) Dohodne-li se věřitel s dlužníkem, že dosavadní závazek se
nahrazuje závazkem novým, dosavadní závazek zaniká a dlužník je povinen
plnit závazek nový.
(2) Nahrazuje-li se závazek zřízený písemnou formou, musí být dohoda o
zřízení nového závazku uzavřena písemně. Totéž platí, je-li nahrazován
promlčený závazek.
§ 571
Dosavadní závazek se pokládá za nahrazený pouze v rozsahu, který
nepochybně vyplývá z dohody o novém závazku.
§ 572
(1) Ručení a zástavní právo zajišťující závazek zaniklý zajišťují i
závazek, který nahrazuje závazek původní. Jestliže však ručitel nebo
osoby, vůči nimž mohou být uvedená práva uplatněna, neprojeví souhlas s
tím, aby byl zajištěn nový závazek, trvá zajištění jen v rozsahu
původního závazku a všechny námitky proti dosavadnímu závazku zůstávají
zachovány.
(2) Strany se mohou dohodnout, že nesplněný závazek nebo jeho část se
ruší, aniž by vznikl nový závazek. Nevyplývá-li z dohody něco jiného,
zrušovaný závazek zaniká, když návrh na jeho zrušení byl přijat druhou
stranou.
(3) Dohoda o zrušení závazku musí být uzavřena písemně, jestliže se
zrušuje závazek sjednaný písemně.
§ 573
Nevyplývá-li výslovně z písemné dohody o zrušení závazku něco jiného,
zaniká současně i závazek druhé strany a jestliže byl již splněn, má
druhá strana nárok na jeho vrácení, a to u peněžitého závazku spolu s
úroky. Dohodnou-li se strany na zrušení části závazku, zaniká závazek
druhé strany v rozsahu odpovídajícím zrušované části závazku.
§ 574
(1) Věřitel se může s dlužníkem dohodnout, že se vzdává svého práva
nebo že dluh promíjí; tato dohoda musí být uzavřena písemně.
(2) Dohoda, kterou se někdo vzdává práv, jež mohou v budoucnosti teprve
vzniknout, je neplatná.
Nemožnost plnění
§ 575
(1) Stane-li se plnění nemožným, povinnost dlužníka plnit zanikne.
(2) Plnění není nemožné, zejména lze-li je uskutečnit i za ztížených
podmínek, s většími náklady nebo až po sjednaném čase.
(3) Týká-li se nemožnost jen části plnění, zanikne povinnost jen pokud
jde o tuto část; věřitel má však právo ohledně zbývajícího plnění od
smlouvy odstoupit. Jestliže však vyplývá z povahy smlouvy nebo z účelu
plnění, jež byl dlužníkovi znám v době uzavření smlouvy, že plnění
zbytku závazku nemá pro věřitele žádný hospodářský význam, zaniká
závazek v celém rozsahu, ledaže věřitel bez zbytečného odkladu poté,
kdy se o nemožnosti části plnění dozvěděl, sdělí dlužníkovi, že na
zbytku plnění trvá.
§ 576
Stane-li se uskutečnění jednoho z více volitelných plnění nemožným,
omezuje se závazek na plnění zbývající. Jestliže však nemožnost tohoto
plnění je způsobena osobou, která nemá právo volby plnění, může druhá
strana od smlouvy odstoupit.
§ 577
(1) Dlužník je povinen bez zbytečného odkladu poté, co se doví o
skutečnosti, jež činí plnění nemožným, oznámit to věřiteli, jinak
odpovídá za škodu, která vznikne věřiteli tím, že nebyl včas o
nemožnosti vyrozuměn.
(2) Právo na vydání bezdůvodného obohacení není dotčeno.
§ 578
Uplynutí doby
Práva i povinnosti zaniknou uplynutím doby, na kterou byly omezeny.
§ 579
Smrt dlužníka nebo věřitele
(1) Smrtí dlužníka povinnost nezanikne, ledaže jejím obsahem bylo
plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem.
(2) Smrtí věřitele právo zanikne, bylo-li plnění omezeno jen na jeho
osobu;zanikneiprávo na bolestné a na náhradu za ztížení
společenského uplatnění.
Započtení
§ 580
Mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je
stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže
některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení.
Zániknastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k
započtení.
§ 581
(1)Započtení není přípustné proti pohledávce na náhradu škody
způsobené na zdraví, ledaže by šlo o vzájemnou pohledávku na náhradu
škody téhož druhu. Započtení není přípustné ani proti pohledávkám,
které nelze postihnout výkonem rozhodnutí.
(2) Započíst nelze pohledávky promlčené, pohledávky, kterých se nelze
domáhat u soudu, jakož i pohledávky z vkladů. Proti splatné pohledávce
nelze započíst pohledávku, která ještě není splatná.
(3) Dohodou účastníků lze započtením vyrovnat i pohledávky uvedené v
odstavcích 1 a 2.
(4) Započtení proti pohledávkám na výživné upravuje zákon o rodině.
§ 582
Výpověď
(1) Jestliže je sjednána smlouva na dobu neurčitou, jejímž předmětem je
závazek k nepřetržité nebo opakované činnosti, nebo závazek zdržet se
určité činnosti anebo strpět určitou činnost a nevyplývá-li ze zákona
nebo ze smlouvy způsob její výpovědi, lze smlouvu vypovědět ve lhůtě
tří měsíců ke konci kalendářního čtvrtletí.
(2) Výpověď je však neúčinná ohledně závazku zdržet se určité činnosti,
jestliže z jeho povahy nebo ze smlouvy vyplývá, že závazek je časově
neomezen.
§ 583
Neuplatnění práva
K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené době uplatněno, dochází
jen v případech v zákoně uvedených. K zániku soud přihlédne, i když to
dlužník nenamítne.
§ 584
Splynutí
Jestliže splyne jakýmkoli způsobem právo s povinností (závazkem) v
jedné osobě, zanikne právo i povinnost (závazek), nestanoví-li zákon
jinak.
Narovnání
§ 585
(1) Dohodou o narovnání mohou účastníci upravit práva mezi nimi sporná
nebo pochybná. Dohoda, kterou mají být mezi účastníky upravena veškerá
práva, netýká se práv, na něž účastník nemohl pomýšlet.
(2) Byl-li dosavadní závazek zřízen písemnou formou, musí být dohoda o
narovnání uzavřena písemně; totéž platí, týká-li se dohoda promlčeného
závazku.
(3) Dosavadní závazek je nahrazen závazkem, který vyplývá z narovnání.
§ 586
(1) Omyl o tom, co je mezi stranami sporné nebo pochybné, nezpůsobuje
neplatnost dohody o narovnání. Jestliže však omyl byl vyvolán lstí
jedné strany, může se druhá strana neplatnosti dovolat.
(2) Narovnání sjednané v dobré víře nepozbývá platnosti ani v případě,
že dodatečně vyjde najevo, že některá ze stran dohodnuté právo v době
sjednání narovnání neměla.
§ 587
I když strany prohlásí, že narovnáním jsou mezi nimi upravena veškerá
vzájemná práva, týkají se tyto účinky pouze právního vztahu, v němž
vznikla mezi nimi spornost nebo pochybnost, ledaže z obsahu narovnání
nepochybně vyplývá, že se narovnání týká i jiných vztahů.