Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
!!! POZOR: web může poskytovat neaktuální informace
Hledat
Navigace: Občanský zákoník > Část druhá > Hlava první

Hlava první

Vlastnické právo

§ 123

Vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet,

užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním.

§ 124

Všichni vlastníci mají stejná práva a povinnosti a poskytuje se jim

stejná právní ochrana.

Nadpis zrušen

Nadpis zrušen

§ 125

(1) Zvláštní zákon upravuje vlastnictví k bytům a nebytovým prostorám.

(2) Zvláštní zákon stanoví, které věci mohou být předmětem vlastnictví

pouze státu nebo určených právnických osob.

§ 126

(1) Vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického

práva neoprávněně zasahuje; zejména se může domáhat vydání věci na tom,

kdo mu ji neprávem zadržuje.

(2) Obdobné právo na ochranu má i ten, kdo je oprávněn mít věc u sebe.

Nadpis zrušen

§ 127

(1) Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou

poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv.

Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami

pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil

dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru

přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem,

plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a

vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a

nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy

kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho

pozemek.

(2) Je-li to potřebné a nebrání-li to účelnému využívání sousedících

pozemkůa staveb, může soud po zjištění stanoviska příslušného

stavebního úřadu rozhodnout, že vlastník pozemku je povinen pozemek

oplotit.

(3) Vlastníci sousedících pozemků jsou povinni umožnit na nezbytnou

dobu a v nezbytné míře vstup na své pozemky, popřípadě na stavby na

nich stojící, pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování

sousedících pozemků a staveb. Vznikne-li tím škoda na pozemku nebo na

stavbě,je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této

odpovědnosti se nemůže zprostit.

§ 128

(1) Vlastník je povinen strpět, aby ve stavu nouze nebo v naléhavém

veřejném zájmu byla na nezbytnou dobu v nezbytné míře a za náhradu

použita jeho věc, nelze-li dosáhnout účelu jinak.

(2) Ve veřejném zájmu lze věc vyvlastnit nebo vlastnické právo omezit,

nelze-li dosáhnout účelu jinak, a to jen na základě zákona, jen pro

tento účel a za náhradu.

Držba

§ 129

(1) Držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo

vykonává právo pro sebe.

(2) Držet lze věci, jakož i práva, která připouštějí trvalý nebo

opětovný výkon.

Nadpis zrušen

§ 130

(1) Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že

mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má

za to, že držba je oprávněná.

(2) Nestanoví-li zákon jinak, má oprávněný držitel stejná práva jako

vlastník, zejména má též právo na plody a užitky z věci po dobu

oprávněné držby.

(3) Oprávněný držitel má vůči vlastníkovi nárok na náhradu nákladů,

které účelně vynaložil na věc po dobu oprávněné držby, a to v rozsahu

odpovídajícím zhodnocení věci ke dni jejího vrácení. Obvyklé náklady

související s údržbou a provozem se však nenahrazují.

§ 130a

zrušen

§ 131

(1) Neoprávněný držitel je povinen vždy vydat věc vlastníkovi spolu s

jejími plody a užitky a nahradit škodu, která neoprávněnou držbou

vznikla. Může si odpočítat náklady nutné pro údržbu a provoz věci.

(2) Neoprávněný držitel si může od věci oddělit to, čím ji svým

nákladem zhodnotil, pokud je to možné bez zhoršení podstaty věci.

Nabývání vlastnictví

§ 132

(1) Vlastnictví věci lze nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou,

děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností

stanovených zákonem.

(2) Nabývá-li se vlastnictví rozhodnutím státního orgánu, nabývá se

vlastnictví dnem v něm určeným, a není-li určen, dnem právní moci

rozhodnutí.

nadpis vypuštěn

§ 132a

zrušen

nadpis vypuštěn

§ 133

(1) Převádí-li se movitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví

převzetím věci, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky

dohodnuto jinak.

(2)Převádí-lise nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se

vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů,

pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.^2f)

(3) Převádí-li se na základě smlouvy nemovitá věc, která není předmětem

evidence v katastru nemovitostí,^2e) nabývá se vlastnictví okamžikem

účinnosti této smlouvy.

§ 134

Vydržení

(1) Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v

držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li

o nemovitost.

(2) Takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem

vlastnictví nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo

zákonem určených právnických osob (§ 125).

(3) Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v

oprávněné držbě právní předchůdce.

(4) Pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně

ustanovení o běhu promlčecí doby.

§ 135

(1) Kdo najde ztracenou věc, je povinen ji vydat vlastníkovi. Není-li

vlastník znám, je nálezce povinen odevzdat ji obci, na jejímž území k

nálezu došlo. Nepřihlásí-li se o ni vlastník do 6 měsíců od jejího

odevzdání, připadá věc do vlastnictví této obce.

(2) Nálezce má právo na náhradu nutných výdajů a na nálezné, které

tvoří deset procent ceny nálezu. Zvláštní právní předpis může jinak

upravit oprávnění toho, kdo věc našel nebo ohlásil.

(3) Přihlásí-li se vlastník věci, která byla odevzdána obci podle

odstavce 1, před uplynutím lhůty 6 měsíců od jejího odevzdání obci, je

vlastník věci povinen nahradit obci náklady, které jí v souvislosti s

opatrováním věci vznikly.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí přiměřeně i na věci skryté,

jejichž vlastník není znám, a na věci opuštěné.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužije, stanoví-li zvláštní právní

předpis^2e) jinak.

nadpis vypuštěn

§ 135a

Vlastníku věci náležejí i přírůstky věci, i když byly odděleny od věci

hlavní.

nadpis vypuštěn

§ 135b

(1) Zpracuje-li někdo v dobré víře cizí věc na věc novou, stává se

vlastníkem nové věci ten, jehož podíl na ní je větší. Je však povinen

uhradit druhému vlastníku cenu toho, o co se jeho majetek zmenšil.

Jsou-li podíly stejné a účastníci se nedohodnou, rozhodne na návrh

kteréhokoliv z nich soud.

(2) Zpracuje-li někdo cizí věc, ač je mu známo, že mu nepatří, může

vlastník věci žádat o její vydání a navrácení do předešlého stavu.

Není-li navrácení do předešlého stavu možné nebo účelné, určí soud

podle všech okolností, kdo je vlastníkem věci a jaká náhrada náleží

vlastníkovi nebo zpracovateli, nedojde-li mezi nimi k dohodě.

§ 135c

(1) Zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může

soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba

odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil (dále jen "vlastník

stavby").

(2) Pokud by odstranění stavby nebylo účelné, přikáže ji soud za

náhradu do vlastnictví vlastníku pozemku, pokud s tím vlastník pozemku

souhlasí.

(3) Soud může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem

stavby i jinak, zejména též zřídit za náhradu věcné břemeno, které je

nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě.

 
veškeré informace jsou publikovány bez záruk,© www.obcansky-zakonik.info - vytvořte si také své webové stránky, reklama PC fórum